Pánské jízdy, aneb...

tak tohle já po tobě drahý uklízet nebudu.

Pánské jízdy jsou vůbec zvláštní akce. Je až celkem s podivem, co všechno těmito slovy muži označují. Z pravidla mají ovšem jedno společné. O termínech jejich konání Vás muž informuje obvykle v okamžiku, kdy stojí již zabalený ve dveřích a odchází. Na Váš překvapený výraz briskně reaguje slovy " ..ale já jsem ti to říkal, jedeme s kámošema (rychlá pusa, hm, navonět se nezapomněl)." Vzhledem k tomu, jak dlouho to prý vše plánují, odjezd, místo konání a časový rozsah akce... no asi jsem to vážně zapomněla. Ovšem tak zběsilé balení a ústup připomínají spíš evakuaci než plánovanou akci. Asi taky zapomene, spoustu věcí... Od jisté doby se raději neptám. Vůbec na nic. Ale úsměv na tváři těžko skryji. "Užijte si to drahý" a opětuji polibek.
Jelikož my ženy jsme celkem flexibilní, vidina pár dnů "osobního" volna, byť přiděleného na poslední chvíli, nám nebrání tohoto času náležitě využít...:-) Zásadně pak ovšem protestuji proti otázce - "...a jak si se tu sama měla?" Já se taky neptám, nevolám, nic nechci (požaduji totéž, též mám volno) a navíc jsou věci, které prostě nechci vědět. Ze stejného důvodu odmítám vybalovat a uklízet to, co si přiveze zpět. Mužům nelze upřít jednu NEpřednost. Balení věcí je dílem okamžiku. Tak ať si ty poklady taky pěkně vybalí a roztřídí... jinak to prostě dvěma prsty natřídím na hromady, někdy to opravdu nevoní, jindy zase ano ale dámským parfémem atd. Druhou rukou pro jistotu držím zacpaný nos. Vyperu, pověsím, vyžehlím a uklidím. V pět hodin ráno se drahý obléká ... co si udělala s tou košilí, vždyť je mi malá!!! Rozsvítí a začne akce, které se směju až s odstupem času... ale tohle není moje košile! Pokrčím rameny, co na to dodat, skončila v našem špinavém prádle a moje rozhodně není. Chvíli rozespale koukám a říkám.."drahý a není ta košile náhodou někoho z kamarádů?" Že peru cizí ručníky, občas nějaké pánské triko atd. vůbec nekomentuji. Jak se věci k nám dostávají, stejně tak i mizí. Muži jsou prostě lovci a sběrači, a pokaždé si něco uloví, přinesou ... ale takový výslech v pět hodin ráno opravdu nemám zapotřebí. Ze stejného a dalších x-důvodů zásadně protestuji proti podobným akcím nazývaným "pánské jízdy" u nás doma v době mé řádně a včas nahlášené nepřítomnosti.
Škody povětšinou značné (to víš lásko to byla jízda), a některé svým finálním provedením zcela přesahují i moji značně divokou fantazii. A definitivně to rozseknou sousedi, kteří tento rébus zatepla rozmetají slovy: "..ještě že už jste doma, nevíme, co pánové slavili (tak to už já vůbec nechci vědět) ale jeli nonstop do rána.. (jak jinak, jsou to zdatní jedinci, o tom vůbec nepochybuji, vím, koho mám doma) ale řekněte příště laskavě těm slečnám, ať nezvoní na nás a neparkují na našich místech... "Děkuji za info, ano, já se Vám strašně omlouvám. Samozřejmě já to zařídím..." Tak to ani omylem, ty kopretino odvektlá, tak tohle já opravdu uklízet a řešit nebudu, to si pánové udělají brigádu. Okamžitě mizím. Fotky jako důkaz, že je vše i doma uvedeno do původního stavu. Jinak dámská jízda, do odvolání! Doufám, že pouze rozjezdili trávník sousedům ..:-)
Pánské jízdy (konané s námi i bez nás) jsou prostě JEN pánské jízdy:-) Neberte si to pánové zle, jen prostě jsou věci, u kterých ani být nechceme a vysvětlení to prostě nemá!