Anatomie lži

Pořád tu čtu, jaký je tu samý baron prášil. Mám to opačně a mám pro to dobré důvody. Ženám nikdy nelžu, opominu milosrdné lži a momenty, kdy se odpovědi raději vyhnu. Lžou muži i ženy, ženy lžou z jiných důvodů než muži a v odlišných věcech, nebudu rozebírat v čem a proč, protože o tom píšu knihu, ale mužským lžím se můžeme věnovat. Jeden skorovtip říká, že "ženy lépe slyší než vidí a proto muži lžou; a muži lépe vidí než myslí a proto se ženy malují..."

Muži si mnohdy zvyšují své šance, pokud si myslí, že nemůžou mnoho nabídnout, nebo by pravda byla překážkou v seznámení. Třeba: "Mám doma ženu 2 měsíce po porodu a malou, která mě nenechá vyspat" zní mnohem hůř než "Jsem rozvedený a zklamaný z žen". Zatím nic nového, ale teď tu začíná problém.

Ženy jsou ze začátku naivní a důvěřivé a posléze docela hodně nedůvěřivé (velká část), nicméně studie ukazují, že člověk který je důvěřivý, odhadne mnohem lépe lež, než člověk, který se změnil v apriori v nedůvěřivce. Důvěřivost totiž prozrazuje, že lidem dáváme stále stejnou šanci, ale jsme velmi obezřetní a pokud cítíme lež, tak jsme nesmlouvaví.

Nedůvěřivost je jen obrana ze zklamání... A k samotnému problému, většina žen se časem naučí mužům nevěřit a berou to jako hru, mnohé ty lži dokonce baví a tak nějak s tím počítají, protože pravda je kolikrát nuda. Já mám docela barvitej život i minulost a pravda jsou kolikrát věci, kterým těžko někdo uvěří. Pro ženy to je ale nevýhoda...

Protože pokud mi žena nevěří a "následně" zjistí, že jsem jí v ničem nelhal, potom má problém, ale já mám o problém méně, protože ženy, které mi nevěří, nechci. Ale uznávám, je těžké chovat se se svými zkušenostmi jako nepopsaný list papíru, nicméně, já to tak budu vždy dělat, jinak by to pro mě nemělo smysl a když začne žena lhát, poznám to rychle...