Lidi všechno vědí nejlíp ...

Když se chcete dozvědět něco o sobě, zeptejte se lidí.
Ne přímo těch, co bydlí s vámi v jednom pokoji, nejlépe těch, co bydlí na druhém konci vesnice.
Ti totiž o vás vědí úplně všechno a ještě něco navíc.
Jsou jako kronikář Václav Hájek z Libočan - mapují váš život a co nevědí, to si vymyslí.

Jednoho krásného podzimního dne jsem přišla domů z práce a chvíli za mnou se ve dveřích objevil můj muž.
Ahoj tatínku, vítám ho s úsměvem.
On se ke mně blíží a tváří se záhadně.
Pak povídá: Tak jsem se o tobě dnes něco dozvěděl.
Nevěř tomu, křičím na něj a smích se mi těžko daří skrýt.
Hlavou mi proběhne myšlenka, kdo mě zase kde "viděl" s nějakým chlapem.
Blíží se pomalu a mlčí.
Tak povídej, popoháním ho zvědavě, co jsi se dozvěděl.
Dozvěděl jsem se - udělá významnou pomlku, při které mě obejme - že jsi ode mě odešla.

Podívala jsem se mu do očí a s vážnou tváří se zeptala: A neřekli ti, kam jsem odešla? Vždyť já teď nevím, kde jsem.