chyba není na vašem přijímači

on: Ahoj ona: Ahoj.. on: Jak se máš ? ona: Jde to.. on: Uvidíme se ještě ? ona: Nevím.. on: Já bych rád, záleží na tobě ona: Já vím, vypadá to jednoduše, ale není.. on: Jako ? ona: Jako že nevím.. on: Zítra mám volno, můžeme se vidět. Pořád se ti nabízím a zbytečně. Ach jo. Mrzí mě to. ona: Nevím, co ti na to mám napsat, asi už jsem stará na nějaké oblbování a čekání na něco, co se nikdy nestane... on: OK, tak zítra, v kolik ? ona: Ani zítra, ani jindy, bude to tak lepší... on: Hmmm, tak tě nebudu otravovat. ona: Díky... on: Hmmm, čau... ona: Ahoj.. on: Čau..

..ta konverzace se opakuje s menším nebo větším odstupem, v menších obměnách, už déle než půl roku a ona ví, že tenkrát udělala chybu - pustila ho k sobě moc blízko, když odcházel jen za ním tiše zavřela... ..teď už ví, že měla pořádně prásknout dveřmi, aby to dobře slyšel... ..nechce být hnusná, necitlivá a zlá, jenže jednoduché "NE" pro něj není odpověď, vždycky se zase objeví a zkouší to zas a znova...... ...ne, ne a ne, nech mě už konečně být !

Alison