chyba není na vašem přijímači

on: Ahoj
ona: Ahoj..
on: Jak se máš ?
ona: Jde to..
on: Uvidíme se ještě ?
ona: Nevím..
on: Já bych rád, záleží na tobě
ona: Já vím, vypadá to jednoduše, ale není..
on: Jako ?
ona: Jako že nevím..
on: Zítra mám volno, můžeme se vidět. Pořád se ti nabízím a zbytečně. Ach jo. Mrzí mě to.
ona: Nevím, co ti na to mám napsat, asi už jsem stará na nějaké oblbování a čekání na něco, co se nikdy nestane...
on: OK, tak zítra, v kolik ?
ona: Ani zítra, ani jindy, bude to tak lepší...
on: Hmmm, tak tě nebudu otravovat.
ona: Díky...
on: Hmmm, čau...
ona: Ahoj..
on: Čau..

..ta konverzace se opakuje s menším nebo větším odstupem, v menších obměnách, už déle než půl roku a ona ví, že tenkrát udělala chybu - pustila ho k sobě moc blízko, když odcházel jen za ním tiše zavřela...
..teď už ví, že měla pořádně prásknout dveřmi, aby to dobře slyšel...
..nechce být hnusná, necitlivá a zlá, jenže jednoduché "NE" pro něj není odpověď, vždycky se zase objeví a zkouší to zas a znova......
...ne, ne a ne, nech mě už konečně být !

Alison