Tento blog věnuji Alison, nebýt jí, ještě by pár dní ležel v šuplíku a prášilo by se na něj. Doba je divná, nebo jen blbnu. Módní je být korektní, všude se hlásá rovnost, část mužů se stala konzumentem mediálního tlaku, který celá desetiletí zpracovával ženy a nyní se snaží semlít i muže.
Vlastně mi to je celkem jedno, vždycky jsem si dělal, co jsem chtěl, určitě nejsem normální, jsem jinej, mám to rád a buď se to někomu líbí nebo ne. Ale tím, že jsem kozoroh, tak se k tomu přidala velká dávka tvrdohlavosti a ještě další dávka, kterou už většina lidí nechápe. Takže na mě tlak nefunguje, dřív nebo později to lidé kolem mě pochopí, tedy až na mou maminku, ale všechny maminky jsou stejné a budou to s námi myslet vždy dobře.
Život je boj, rovnost neexistuje, na rovné zacházení zapomeňte, snahy o jeřábnice se minuly účinkem již za minulého režimu. Muži jsou jiní a ženy taky, nikdy nebudou stejní a ani dva různí lidé si nikdy nebudou rovni. Protože si rovni být nemají. Ta rozdílnost ve všem nás obohacuje, jediné co můžeme dělat, je pracovat sami na sobě a porvat se o to, co si zasloužíme.
Když jsem vyrůstal, oblíbil jsem si Clinta Eastwooda, drsný Harry mě vždycky přikoval k televizi, svojí vždy nabitou Magnum 44, řešil delikátně vzniknuvší problémy. Byl nekorektní, ale kulka si našla jak bílýho, tak černýho. Byl to můj vzor a vlastně pořád je, s ničím se nemazal, když mu dali ženskou kolegyni, byl na ní ostrej a ta když se nedala, tak ji přijal a měl ji rád, než mu jí nějakej ksindl oddělal. Dnes se nehodí, aby někdo šel někam bojovat, voják nesmí do války, protože by mohl umřít. Překvapivě. Pokud pro mě někdo byl vzorem ženskosti, pak to byla doktorka Quinnová, měla snad všechny vlastnosti, které muži na ženách obdivují. A když to nebyl zrovna otrlej detektiv, byl to šerif nebo zloduch s koltem proklatě nízko u pasu, s drsným pohledem a pochopením pro sličné ženy, vždy upravené s nejistotou v očích a jistotou při ošetřování střelných ran... Na tyhle filmy se vždycky rád podívám.
Doba se nedá zastavit, vzory pro dnešní děti jsou na youtube, ale tím že to nesleduju, tak nevím, zda tam taky mají nějakého Drsného Harryho, který všem padouchům nakope zadky. Zato je tam korektnost a pokud někdo ve hrách v afektu řekne něco, co by někoho mohlo pobouřit, musí se omluvit...
Ne, na to koukat nebudu. A co vy milí amatéři, koho máte, nebo jste měli za vzory?