Svědci

Ve středověku měli jeden zajímavý zvyk, který se neudržel. Svatební noc mladých snoubenců probíhala se svědky. Cílem bylo dosvědčit, že manželství bylo konzumováno (že souložili) a manželství je tak naplněno, protože bez toho bylo manželství neplatné. Nestačilo si dát slib v kostele, muselo k souloži prokazatelně dojít.

Zvyk se praktikoval jak u nás, tak i západní Evropě od temného středověku po začátek renesance. Praktikovala to šlechta a zřejmě i měšťané. Pravděpodobně se jedná o zvyk Franských knížat, který přežil nejranější středověk a odtud se dostal dál do Evropy i k tzv. nižším stavům. Je o tom myslím i jedna povídka v Dekameronu.

Občas lze nalézt jména svědků a svědkyň. Zmínka je i o tom, že po aktu to šli oznámit veřejně, pokračovali v hostině a mladé snoubence nechali svému osudu…. Pravděpodobně se to dělalo jen u mladých manželů, pokud to byla jejich první svatba, ale ani to nemusí být pravda...

Bohužel se o tomto zvyku dá najít jen velmi málo. Nikde se nedá najít, jaké byly jejich povinnosti, jestli se aktu nějak aktivně účastnili, jak probíhala instruktáž, jak to novomanželům šlo – vůbec nic.

Až církev v tom udělala trochu pořádek ...
Dřív často stačilo si dát před svědky slib, zamrdat si (staročech by asi použil podobný výraz) a už Vám ta dotyčná zůstala – hrůza.
A zbavíte se jí jen tak, že ji po slibu před svědky, ojede někdo jiný..