Bylo tu několik rad jak uchovat cukroví do vánoc a ochránit ho od našich mlsných hub
.
To mne oživilo jednu historku o našem příbuzném, který žil za první republiky a měl výrobu a sklad rakví.
Dědeček prý moc rád pekl vánoční cukroví a protože v tom byl dobrý tak mu do vánoc většinou půlku sežrali ať schoval cukroví kamkoli.
Až jednou dostal nápad a začal čerstvě napečené cukroví ukládat ve svém skladu do nových rakví.
Od té doby mu nikdo ani jediný kousek nesnědl.
Několikrát odkryl víko a zákazníkům, kteří si přišli vybrat rakev hrdě nabízel své vyhlášené cukroví, ale nikdo si nevzal.
A dědeček si moc pochvaloval jak pěkně v té rakvi to cukroví navlhlo a jenom se rozplývá na jazyku.
O tom zda někdo jedl to cukroví, když ho dal na talíř pod vánoční stromeček se rodinné prameny již nezmiňují.
A z toho plyne poučení, že pokud chcete mít uchované cukroví musíte zvolit řádný obal.
A protože jsem kutil jdu vyrábět rakev určitě mě žena pochválí.