Štědrovečerní Božena...

No je vánoční čas a to se občas dějí zázraky. No já byl v neděli u jednoho...

Ona k nám na moravu dorazila Cobra11 z reichu, sice ne na koštěti, ale vlakem. Po menší zastávce v Práglu, kde si v klidu vykuřovala na veřejném prostranství, kde ji naštěstí přehlídly kamery, ale naše bláznivá tetka Petka nee.

Když dorazila do Ostravy, tak ji na peróně nenechal zakouřit ani Topas. Musela chudák naše babizna Božena Němcová kouřit až před nádražím. Po vykouření ji Topas posadil jeji fialový kufr a táhl ji (ne za vlasy, ani za kozy) na to kufru do svého doupěte. Co se tam dělo přesně nevím, ale vím, že v sobotu v noci zaznamenali v Ostravě zemětřesení o síle 3,5 Richterovy stupnice. Tak neví, kdo to Božce způsobil... Musela přísahat na svého Karla IV, že nebude nic uklízet... Nepovedlo se... Jen umyla nože, už je Topas nemohl najít. :-)))

Já byl pozván na neděli na štědrovečerní večeři. Z dárku pro Boženu z roku 2015,jsem setřel prach a zasypal ho "krówkami", (krówka-polský národní poklad, karamelový tahač plomb), a dal jsem ho do tašky, přibalil jsem ještě nějaké marmelády (jahoda s matou, broskvová s chilli, višně s rumem) zabalil jako dárek, u řezníka jsem koupil "moravské musli", koupil vodu po holení a vyrazil ke kamionu. Na firmě mi totiž vymysleli mimořádnou přepravu a já bych musel moc brzo vstávat. Tak jsem to vyřešil po Šalamounsku.(prosím neplést s danajským darem)

Vyjel jsem s kamionem do Ostravy, návěs jsem odpojil v místě nakládky na rampě a s tahačem jsem pelášil do medvědího doupěte. Bylo to geniální řešení, spát jsem měl kde a do práce jsem mohl vyrazit přímo od Topase. Tahač jsem zaparkoval před domem a prošel za skřípotu pantů brankou. Několik schodů a bral jsem za kliku dveří. Zevnitř jsem už slyšel hlasy, tak jsem vstpupil dovnitř. Zaklepal jsem na dveře a hlasitě pozdravil.

"No sláva, už je tady... " slyším ženský hlas.

Z kuchyně se na mě vyřítí malý ďábel s výrazem mého Karla, když máme jít ven. Vítám se s ní a pořádně ji obejmu, protože Fredovo objetí je legen.... počkejte si..... dární. Snažím se ji kozy zatlačit na záda, ale podprda made in germany, drží stádečko na svém místě. Vítáme se Topasem a Koronerem. Sedám si a Božena mi vaří turka. Už se jenom smějeme a povidáme si. Božka obaluje kapra z krkovice bez kostí a kopýtky místo ploutví. Dozvídám se že Topas nejí brambory, protože si až letos na podzim koupil škrabku. :-)))

Božka řízeně připaluje guláš, protože takový je prý nejlepší a zároveň na sádle smaží filety z prasete. My zdobíme "stromeček",věšíme na něj baňky, řetěz a dáváme pod něj dárky. Božena chystá talíře, ubrousky a salát. Pak už je čas na modlitbu... Tak se zeptám, kdo ji řekne.

"Jdi do píči... " odpovídá mi Božena se štamprlí v ruce.

" Amen... " odpovídám jí, protože taková modlitba by byla fajn, kdyby se mi vyplnila aspoň třikrát do týdne.

Pak už sedíme a dlabeme. Místy mám toho kapra" medium" a Božena mi bere z talíře a dává mi nový kus. Nemám odvahu protestovat, když má vidličku v ruce.
Poslušně všechno sním, protože toho bohdá nebude, aby český kamioňák od stolu utíkal...
Pak si dáváme zase kafíčko a cigaretku. Probíráme amatérské legendy,celebrity, ocasy i píče, to už není daleko k Merkelové a situaci v Německu. Po živé diskuzi a výměně názorů, jsme se shodli na tom, že se musí Adofl v hrobě obracet.

Pak jdeme rozbalovat dárky. Božena posilněna alkoholem, poskakuje kolem stromečku jako malé dítě. Rozdává dárky a pak sama téměř zubama trhá balicí papír z krabice. Ukazujeme si dárky s smějeme se. Koroner dostal zajímavý dárek a sám se těším na report ze zkušební jízdy.

Koroner si sedá ke klavíru a ťuká na něm Tichou noc. Žádám Boženu o zpěv v originální německé verzi. Opět jsem poslán do míst, kde slunce nesvítí. Pak už se pouští hudba a trsáme na hudbu ze sluchátek.
Blíží se čas jit no peřin, tak se loučím a jdu si ustlat do kamionu. Koroner se taky loučí a za chvilku ležím v kamionu a poslouchám rytmické cvakání topení... Nastavuju si budík na 2.30h a zavírám oči.

Musím se pořád usmívat, pořád slyším Božčin smích, Topasovy vtipy a Koronerův dialekt...

Usínám a jsem spokojený.

Stálo to za to... Konečně jsem viděl Boženu a vím, že fakt existuje...

Fred