Čuráček

Tento blog jsem se rozhodl napsat proto, abych trochu zmírnil množství mrduchtivych amaterem, které se perou o mou přízeň. jistě si všichni muži dovedou představit o čem mluvím. Je to k nevíře, ale zdejší dámy neodradí ani můj intelekt rovnající se debilite, no však si stačí přečíst tento text, kde někde jsou a někde nejsou háčky, čárky, o y/i ani nemluvím.... Chci těm nestastnicim ušetřit to zklamání, když i přes to, co mě uvidí a budou zdržovat smích, nebo pláč nad mojí vizáží, stejně si nebudou moct pomoct a buď ze soucitu, nebo slušnosti neodejdou ze smluvene schůzky... Tato informace by vás milé dámy a někteří pánové měla definitivně odradit a já tím také oddelim zrno od plev, neboť mi jde především o dusevno vás dam, to dá přeci rozum.
Takže, milí přátelé, mám malý péro. Ano je to tak, utvrdil jsem se o tom včera, dokonce jsem zjistil, že mám nejmenší péro asi na celém světě. Při běžném životě mi nepřišlo nic zvláštního, ale kolega mě premluvil a šel jsem si po asi 15 letech zahrát hokej. No to víte, po takové době jsem měl obavy, jak mi to půjde, fakt jsem měl strach, nerad jsem někomu pro smích, pokud nejde o normální humor... Tahle obava, tenhle strach mě přešel hned jak jsme se začali prevlikat, to co jsem viděl mě strach ze hry pretavilo ve strach se prevliknout, no chvilku jsem čekal, jestli to není nějaká anomálie a doufal jsem, že tam nebudu s tou mojí zizalkou sám. Prostě jeden borec tam stál s čůrákem, jakého jsem na živo ještě neviděl a to jsem prošel fotbalovejch šaten docela dost... To bylo doslova koňský pero. Záhy jsem přišel na to, že se vlastně svlikat nemusím, že si trenky nechám a strach ze mě odpadl, to samé udělala většina chlapů. Usoudil jsem tedy, že jsou na tom všichni jako já.
Hokej jsme si zahráli parádně, horší to bylo v šatně. Do sprch jsme šli totiž všichni a zjistil jsem, že to je zřejmě klub velkých curaku, něco takového jsem nikdy neviděl, možná si říkáte, že jsem jasnej buzerant, to jste ale neviděli můj výraz, jak jsem na ty choboty cumel...
Můj curacek, jako by mi dělal naschvál, tak zalezl někam do mě a byl neviditelnej, teď jsme se o tom bavili s kolegou a od srdce jsme se tomu zasmáli, ale v ty šatně bych ze sebe raději dělal holku abych nevypadal divně a klidně bych jim ty curaky kouřil...
Takže jsem se utvrdil v tom, co jsem tušil, mám nejmenší péro na světě... Alespoň když je v klidu... Zajímalo by mě, jaký je Maj, když jsou v pozoru.
Takže milé dámy, tohle by jste přece nechtěli riskovat? ;-)