Sára - U Jany v Praze / 1 díl

Sára.
Na konci osmé třídy jsme byli v Praze, na výletě se školou – památky, divadlo a tak. Na tři dny. Konečně jsem se mohla potkat se svojí tetou Janou. Už jsem říkala, že je u nás vnímána jako černá ovce – a to mě lákalo.

Mám doma velmi přísnou výchovu. Nemohu říci, že by na mě někdo nebyl hodný, naopak, ale někdy toho bylo až moc. Celá rodina patříme ke bratrské církvi, otec je kazatel. Víra, láska, morální hodnoty – pořád dokola, ale v realitě to u některých lidí bylo jinak, jen se přetvařujou a to já nesnáším. Právě když jsem začala dospívat, začala jsem být podle našich vzdorovitá – ale já jen toužila po svobodě, nezávislosti. Končilo to záchvaty vzteku. Chtěla jsem utéci z domu, žít sama jinde a jako vzor odporu se mi zdála právě teta Jana, pro kterou zejména otec neměl moc dobrých slov.

Udělala medicínu v Brně, pak se odstěhovala do Prahy. Podle našich žila „nadivoko“ s různými individui, cizinci a umělci a nikdy se nevdala. Má jednoho syna, snad s nějakým cizincem, a on žije střídavě v Praze a ve Francii, je už velký a studuje tam.

Jo, a co bylo nejlepší, má zajímavou specializaci – sexuologie a psychoterapie – WOW! Doma se o sexu moc nemluví, tedy vůbec. Třeba se konečně něco přiučím… Našla jsem na netu její stránky a napsala jí na mejla. Jen jsem ji zapřísahala, ať neříká nic našim.

Když jsme měli rozchod na nákupy po centru, zašla jsem k ní do „ordinace“ – bylo to spíš takové jogínské nebo opiové doupě, alespoň tak to na mě působilo, ale byl tam klid, pořádek a pak se objevila ONA! Na první pohled super baba, a jako by mě (tedy spíš já jí) z oka vypadla! Hubená, dlouhá, snědá – a krásná.

Neměly jsme moc času na pokec, protože rozchod byl na můj vkus nechutně krátký. Vyklopila jsem jí všechny svoje starosti a ptala se na tisíc otázek – hlavně jak to, že se jí podařilo se osamostatnit, proč se nestýká s naší rodinou apod. Domluvily jsme se, že za ní zase přijedu, ale na dýl, a že to musíme nějak domluvit. Dala mi FB, kde je pod fakt šíleným Nickem, to tu psát nemůžu…

Rozhodně mě setkání s ní utvrdilo v tom, že musím z baráku – půjdu na nějaký obor, který je daleko a kde musím být na intru. Naši se z toho picnou! Původně mi nejlepší mi připadala střední veterina v Kroměříži (ta byla nejdál), ale to zdravotnictví taky není marné a teta mi pomůže. Takže teď jsem v Olomouci v tom příšerným paneláku u sportovní haly :) Ale jsem svobodná a nelituju!

Příležitost k další návštěvě Prahy se vyskytla nečekaně brzy – ministerstvo školství potřebovala utratit nějaké evropské prachy, tak jsme byly (vybraní nejlepší jedinci) zapojeni do nějakého zoufalého a zbytečného projektu – všechno hradilo MŠMT a bydlet jsme měly na Evropské v nějakém centru studií. Otec byl ale proti tomu abych byla dvě noci někde v hotelu s bůh ví kým, a že mi zařídí bydlení u nějakého známého ze sboru v Praze. Všechno se ve mně vzbouřilo! Nevím, co jsem řekla, ale zase jsme se strašně pohádali – jako, že se spolužáky bejt nemůžu, ale že mě rovnou dají k cizímu chlapovi, kterého neznám, a jestli není úchyl, že teď leze na povrch jak v církvi je to jeden úchyl vedle druhého (otce málem odvezli rychlou …), na to mi řekl, že to je problém u katolíků a oni že jsou jiní, a když se mi to nelíbí, ať sedím na zadku, pak jsem už jenom brečela, že ostatní děcka takové problémy nemají, že žiju jako ve vězení, a proč nemůžu třeba k nějakým normálním lidem – však máma tam má někde sestru….. No, bylo to snad ještě horší (u otce), ale boj se přesunul tentokrát mezi mámu (která říkala, že její sestra je sice zvláštní, ale žije řádně, syna vychovala, živí se poctivě a není důvod, proč ne) a otce, který nakonec sklapnul. Já jsem dělala, že brečím v pokojíčku a poslouchala, jak to dopadne…

Dopadlo to výborně, jsem jen trochu v šoku, spravil by to náprstek nějakého moku :)))) To je od Mládka, zrovna to hráli v rádiu, a já se málem počůrala od radosti. Samo, že jsem to už dávno měla domluvené u tety, takže když jí pak máma volala, byla sice jako překvapená, ale všechno klaplo naprosto perfektně. Byla jsem u ní nakonec tři noci, jela jsem o den dříve a teta slíbila, že si mě osobně vyzvedne. Kdyby naši věděli – nakonec jsme byly i v noční Praze na takovou malou exkurzi po barech a podobných podnicích a všechno bylo velmi otevřené a názorné :D

A tak jsem se dostala do ráje. Do informačního ráje. Ne, že bych měla doma zakázaný internet a nevěděla, co jsou porno stránky nebo jak se dělají děti – blbá nejsem, ale na druhou stranu bylo opravdu mnoho, mnoho otázek, které jsem prostě nevěděla a pak … je hrozně těžké zjistit, co je pravda a co jsou jen kecy.

Teta byla naprosto otevřená. Naprosto. Mluvila i o sobě a svých zkušenostech a milencích. I o sexu. A nebyly to nějaké suché odborné pindy, ale i o pocitech, které člověk u toho má. Nejhorší je, že s mámou bych se o tom nikdy nebavila. A určitě bych nic nezkusila…