Daniel - Morální dilema

Daniel.

Nikdy jsem tohle nechtěl nikomu říci. Tedy to, co jsem si myslel a nač jsem myslel, když jsme šel k té chatičce na první rande se Sárou. Byla a je to jen moje trýzeň myšlenek a svědomí. Ale dnes, když už se chvíli známe, jí věřím a ona je neodbytná a nechci jí ani sobě lhát, a tak se Vám vyzpovídám.

Bijí se ve mně dva různí jedinci. Jeden je seriózní vědec, táta od rodiny, milující manžel, bratrský kazatel. Druhý je zvířátko ovládané jen a jen chtíčem a pudy.

Kdysi před léty zvítězilo zvířátko – první sexuální zkušenost jsem měl se svojí sestřenicí!!! Ale věřil jsem, že to byl omyl, že mne ta situace zastihla nepřipraveného, nezkušeného. Pak jsem se celý život přetvařoval, snažil se, aby se na to nepřišlo, a žil v pravdě zbožně, poctivě a slušně.

Ale dnes? Mám zkušenosti, znám hodnoty. Nyní jsem šel za ženou, která mne omámila. Všechno bylo pryč a já jsem věděl, že jsem v pasti. Musíme se rozejít, musím se omluvit, vymluvit, jinak mi to zničí všechno – rodinu, manželství, práci, všechno. Všechno, co jsem měl rád, čím jsem žil a co podle mne mělo smysl. Měl jsem sice na lístku napsány kontakty, ale ty jí nedám, nesmí mne ovládnout!!!

Dál nemám moc slov. Její malá ňadra jsou dar Boží. Nevím, co jsem říkal, dělal - stačil jediný pohled, dotek, vůně jejich vlasů a ta nádherná prsa… Vzrušení, které jsem měl mezi prsty.

O tom, jak to proběhlo, už psala Sára. Hrozně jsem se styděl za ten výron semene, ale byl jsem v ráji! Byla něžná a tolerantní, vůbec se neptala, nedivila, krev mi bušila do spánků, cílil jsem slast, ráj. Proč se za něčím pachtíme tady na zemi, když ráj je tak blízko?

Mám zradit všechno pro tuto dívku? Nebo mám objevit ráj s touto dívkou? Poraďte!