Mr. Later, vol II. / III

Mr. Later vol.2

....

Sedím na poradě jako přibitý, stydím se za svou nedochvilnost. V rychlosti si třídím podklady a čekám, až přijde na mě řada. Kolegové se postupně střídají ve svých prezentacích a stařík mě neustále probodává pohledem. Snažím se nepoutat pozornost, ale po mém pozdním entrée mi to moc nejde. Rychle ještě vypínám zvonění v mobilu, to poslední co mi ještě chybí je pojeb před nastoupenou jednotkou.
Je zde i Alenka z personálního, kámoška. Dělá výjimečně zapisovatelku. Hraje si s vlasy a pokukuje na mě. Usmívá se, tedy spíš se směje, jaké jsem Pako. No jo no, tak si to užij potvoro, prostě jsem za Loosera, sis mohla zvyknout. Rýpeme do sebe neustále už roky, takže nemám co ztratit. Jak na mě koukne a přitom si tužkou natočí loknu jejích zlatých vlasů, hodím na ní xicht a povypláznu jazyk, že jakože, mně je to úplně jedno. Zachichotá se, až se na ní stařík škaredě podívá. Tak a máš to potvoro, nebudu u staříka za nejhoršího jenom Já.

Nyní přichází moje chvíle, beru podklady, podhodím je na stůl kolegům a jednu kopii před staříka. Píchnu fleshku do NTB a odhrkám, co chtějí všichni slyšet. V tomhle jsem byl vždy dobrý, bez přípravy pěkně z první, takhle to mám rád. Nepouštět se do podrobností, nechat staříka ať se sám zeptá na slabá místa, která úmyslně je nerozvádím. Pak je pěkně z patra objasním, plácám něco ve smyslu, že se s tím počítám v Risk managementu, a ostatní věci můžou vidět zapracované v konfigurační matici viz příloha blablabla. Prostě jsem v ten moment neprůstřelný. Poslouchám sám sebe a vidím, jak se všichni usmívají, asi jak to mám zmáknutý. Blíží se závěr prezentace a jsem sám spokojen nad svým výkonem, jenom mi nedochází, proč mi Alenka významně pokukuje do rozkroku. Nakonec mi to dochází, krásně nedopnutý poklopec na dva knoflíky, co by důsledek rychlého přesunu z WC na poradu. Prdím na to, zapínám se a ukončuji prezentaci.

Závěrem ještě žádám staříka, že bych potřeboval jednu přílohu hodit do města na stavební úřad a rád bych využil služeb jeho asistentky Renátky, která lítá do města na poštu jedenkrát denně. Stařík mi odvětil ve smyslu, že je poctěn, že může jeho zaneprázdněná asistentka vykonávat služby i pro mě. V duchu si pomyslím jaký je to kokot, jenomže dnes je dědula evidentně při chuti a dále si mě vychutnává. Prý kdybych nepřišel pozdě, tak bych měl možnost slyšet, proč zapisuje Alenka místo Renaty. Tak po objasnění situace jsem nahodil výraz AHA, takže na Renatu vlezlo něco jiného než ty, pomyslel jsem si v duchu. Říkám mu tedy, že nic se nedá dělat a dodám to tam tedy později. Stařík ale asi neměl své exhibice dost, a tak mi se samolibým úsměvem mi poskytl firemního Modrozmrda. Pro vysvětlení jedná se o starou Fabii, jejíž motor hatlapatka 1.2, už nyní pracuje na principu náhodných výbuchů, takže jakýkoliv výjezd zavání průserem.… V každém případě je pro mě resume takové, že se mám po obědě k němu stavit pro klíčky, protože Modrozmrda nafasoval nějaký jiný nešťastník přede mnou. Slušně tedy poděkuji za nabídku, které si neskonale vážím a už teď seru blahem za poskytnutí tohoto adrenalinového zážitku. Ovšem tvářím se, že nemám nic lepšího na práci, než si po obědě zajet na úřad sám.

Vytahuji flashku z NTB a cestou zpět na své místo mi Alice opice vrací vypláznutý jazyk, jakože dobře mi tak. Stařík si ještě bere slovo závěrem, tak spousta kolegů hbitě sahá po kávě, dokud je grátis, což způsobuje v zasedačce trošku více ruchu. Této mírné anarchie nezapomenu okamžitě využít, a když jdu kolem Aleny, tak jí potáhnu zezadu za širokou gumu podprdy a pustím. Rajská to hudba pro můj sluch, když slyším jak se guma rozplácává o její záda. Sednu v klidu na svůj flek a od Alenky sklidím pohled vraha a v hlavě se mi přehraje její hlas: “ Stejskale!!! Ty si úplně vymaštěný!!“ (Po WC akci s Bárou, nebyla daleko od pravdy), načež jenom našpulím pusu, debilně se uculím a nahodím výraz, taky tě mám rád. Je to kámoška a vím, že má toto popichování stejně ráda a navíc oba tušíme, že do týdne mi to dá vyžrat, až k ním polezu somrovat stornování pozdního příchodu.

Jsem zpět v našem kanclu a pochlubím se svým úkolem jet do města s Modrozmrdem. Urýpaná, kozatá a neskonale sexy Jandáková prohodí něco ve smyslu, že si mám zkontrolovat, zda mám dobitý mobil, že ho asi budu potřebovat. Ať prý nedopadnu jako posledně, kdy jsem vlivem drobného přehlednutí ukazatele stavu paliva v nádrži a indikátoru stavu akumulátoru v mojem mobilu zůstal trčet zcela bezprizorní uprostřed ničeho. HAHA, odpovídám a na 3 – 4 vteřiny se seknu pohledem na těch jejich neskutečných kozách. Ta ženská mě snad jednou úplně zničí.

Blíží se poledne a já očekávám návrat kolegy a tak si krátím chvilku zevlením za PC. Najednou však slyším láteření Jandákové, jak si stěžuje, že musí tahat faktury do archivu, který se nachází až v podkroví. Celkem statečně ji chvilku ignoruji, protože jsem jí snad 100x vysvětloval, že vedení firmy počítá i s tím, kolik jim vydělá každý metr čtvereční a že archiv v přízemí je moc velký luxus, když tam může stát nové CNC, které bude makat. Samozřejmě byla moje poznámka kontraproduktivní a Jandáková se jala lát ještě víc. Její prsa se každým nádechem dmula, což mě způsobilo akorát to, že jsem přestal vnímat ten její hlas a jenom tupě civěl na ta obrovská pětková dvojčata. Nakonec mi to nedalo a nabídl jsem se, že jí ty baga s fakturami pomůžu vynést nahoru, a že to tedy udělám celé sám, že jí rád pomůžu. Nafasoval jsem tedy cca 8 šanonů, klíče od archívu a už jsem si to šmíroval po železném schodišti nahoru do podkroví.

Otvírám archiv a začínám si pročítat pořadová čísla faktur na hřbetech šanonů. Postupně je zakládám na patřičné pozice, když v tom slyším za sebou bouchnutí dveří. Kouknu přes rameno a vidím Jandákovou, jak s výmluvným úsměvem na rtech mi říká, že našla ještě další dvě baga a že je donesla sama, že by mě nerada sedřela. Jo, a že jsem strašně hodný, že jsem se nabídl, a ostatní chlapi by jí nechali to tahat samotinkou. Zasunu poslední šanon a otočím se celým tělem, chtíc ji říct, že je to v pohodě, že pro ní cokoliv. Ovšem při otáčení jsem chtě nechtě narazil přímo na ty její airbagy. Omluvím se, ale nijak se nesnažím z Jandákové odlepit. Jsem naprosto omámený tím pocitem, jak jsou pevné. Říkám si, že po tomhle jsi vole vždy snil, tak neuhnu ani o píď a jenom se jí koukám do očí. Snad poprvé Jandákovou vidím oněmělou, jenom kouká nahoru na mě a asi se diví, že jsem stále na ní nalepený. Možná to byla za ta léta nahromaděná touha, ale moje reakce byla rychlá. Chytl jsem ji za obličej a políbil, nejdříve jenom na rty, dlouhý testovací polibek, zda bude něco dál. Buďto dostanu facana, nebo taky ne, a ono nastalo to taky ne. Při druhém polibku už pootevřela své rty a dala mi ochutnat svůj jazyk. Naše polibky byly dokonalé, líbala bezchybně, chemie fungovala na jedničku byl jsem vzrušený ve vteřině.

Vsadil jsem vše na jednu kartu, tohle nenechám jenom u líbačky, pohladil jsem její boky a pomalu rukama přejel na zadek. Měla ho větší, ale ne tlustý, byl fakt dokonalý a pevný. To už jsem slyšel její vzdechy, nepřestával v líbání, akorát ji chytnul za ruce, a přiložil si je na svůj poklopec, aby cítila, jak jsem z ní tvrdý. Přestala mě líbat a byla asi sama překvapená, jaký to vše dostalo spád. Podíval se na mě, kousla se do rtů a tiše pronesla, jestli fakt tady. Vyschlo mi z toho vzrušení v krku, tak jsem jenom těžce polkl a přikývl že ANO. Koukal jsem se přitom do jejich očí, byly v nich ty jiskřičky a měla je úplně tmavé, prostě ten mrduchtivý kukuč. Rychle jsem sáhl do zadní kapsy jeansů, kde jsem nahmatal klíče a přimknul dveře. Ty klíče jsem si nevím proč, schoval zpět do zadní kapsy. Snad pro pocit, že je mám jenom já a bez nich sem nahoru nikdo nepřileze. Znova ji chytnu za zadek a začneme se líbat, je fakt fantastická, naprosto dokonalá. Chytnu ji pevněji a přitáhnu ji úplně k sobě, ať se více přitisknu na ta její prsa, úplně musí cítit na svých stehnech moje naběhlé péro. Už to nevydržím, rozepnu si pásek, knoflíky na poklopci a stáhnu si kousek kalhoty. Péro mám úplně uvězněné v boxerkách, nabídl jsem se tak, ať si ho vyloví sama.

Jandáková pochopila, sáhla si pro něj do boxerek, pevně ho chytla za kořen a párkrát se spokojeným vrněním mi ho pohonila. Měl jsem ho úplně tvrdého, ale fakt jak z železa, což se jí zjevně líbilo. Chtěla mě kouřit, ale odmítl jsem, zaprvé není moc času a za druhé jsem měl před 4 hodinami virtuální sex s Bárou, takže nemytej. Raději jsem jí sáhl na ty boží kozy. Mačkal je a kousal přes dekolt jejich šatů. Chvíli jsem si s nimi hrál a pak je vysvobodil ven. Měla krásné dvorce a bradavky úplně tvrdé. Kroužil jsem jí jazykem po dvorcích a něžně jí kousal do bradavek, byl jsem úplně v 7. nebi. Jandákové se to evidentně líbilo, začala se pomalinku třít svým rozkrokem o mé stehno. Cítil jsem jak je úplně horká. Odvážil jsem se k poslednímu kroku tedy. Sáhl jí pod šaty a pomalinku jel rukou po vnitřní straně stehen nahoru ke kundičce. Celou plochou své dlaně jsem ji předjel před kalhotky.

Jandáková zavřela oči a zasténala. Kalhotky měla úplně mokré a kundičkou šla mojí ruce naproti. Zajel jsem jí tedy do kalhotek a pomalu jí hladil dlaní, neskutečně mi do ní tekla. Zajel jsem jí pak prstem do totálně promáčené kundičky a projel jí mezi pysky nahoru k poštěváčku, byl úplně naběhlý. Litoval jsem, že nejsme někde v soukromí, strašně rád bych jí ochutnal a lízal, krásně mi voněla už teď. Byl jsem zvědavý jak i chutná, tak jsem jí ruku vytáhl a její sekret jí rozetřel pro naběhlé bradavce a slízl. Chutnala naprosto luxusně. Nakonec jsem si nechal prsty olízat a ještě ochutnal její šťávu z jejího jazyka. Byla trošku překvapená, ale já to takhle miluji a jí to evidentně rozrajcovalo ještě víc. Řekla mi, ať už jdu konečně do ní. Sundala si kalhotky, vykasala sukni nad zadek, chytla se regálu a nastavila se mi. Neváhal jsem ani vteřinu a stoupl si za ní.

Byl jsem vzrušený a pomalu jí zasunul naběhlý žalud na kraj kundičky. Jandáková byla tak nadržená, že se sama snažila jej dostat co nejdříve dovnitř. Byla tak neskutečně mokrá, že jsem do ní vplul až po kořen. Chytl jsem jí za boky a pořádně si jí přitáhl. Zůstal jsem v ní až po koule a cítil jsem, jak jsem se dorazil až na čípek. Jandáková na mě sykla, že zůstaň takhle prosím a začala se kroutit v bocích a pak se udělala. Cítil jsem její stahy, které mi úplně vytlačovaly péro z kundičky ven. Nechápal jsem, byl jsem překvapený. Koukla před rameno na mě a usmála se, mám to prostě takhle zlato, udělala jsem se málem už u líbání, když jsi mi prstil kundičku. Řekl jsem OK, líp pro mě a začal jí pomalu šukat. Byla neskutečně mokrá, její šťáva mi už začala stékat na koule. Krásně jsem si to užíval a Jandáková se držela regálu se šanony a krásně mi kontrovala, fakt božská šukačka. Po nějaké době jsem začal cítit, že za chvíli budu stříkat. Říkal jsem si, že jí scákám ten krásný zadeček, přirážel jsem jako divoký a kochal se pohledem, jak moje péro krásně mizí v její mokré kundičce. Jak si tak spokojeně přirážím a obdivuji Jandákové zadnici a znenadání u slyším její řev. Leknu se, zda jsem jí nějak neublížil, kouknu se na ní a drží se za hlavu a už mi dochází i příčina toho povyku. Právě se ta druhá řítila z regálu přímo na její hlavu. Bohužel jsem už nedokázal zareagovat a tak jsem mohl pouze přihlížet, jak kolegyni Jandákovou definitivně knockoutuje bago faktur za účetní období Leden-Březen 2016. Moje divoké přírazy způsobily to, že Jandáková rozkývala starší regál a z horní části byla deklasována dvěma šanony.

Bez váhání jsem na ní vyhrkl jak je na tom, zda je v pohodě. Chudina, těžce se zvedala z podlahy, oblékla si kalhotky a se slovy co asi čekala, když jsem pochodující ztělesněná katastrofa, odkráčela ke dveřím. Jenom zaúpěla, ať jí odemknu. Sáhl do kapsy pro klíče a nahmatal je, jelikož jsem měl kalhoty ještě na půl žerdě, tak jsem jí klíče hodil a neomylně ji trefil do hlavy. Rozeřvala se po mě, že fakt většího dementa nepotkala, vzala klíče z podlahy, odemkla a vytratila se na schodiště. Já si nasoukal své, nyní už povadlé péro, zpět do boxerek a natáhl si kalhoty. Posbíral jsem popadané šanony a vrátil je zpět na své místo. Ještě jsem zatahal za trubku regálu, kýval se dost, ale jak jsem to měl tušit. Měl se ses od ní nechat ošukat na koníka, alespoň by sis pohrál s kozami a nic by na ní spadlo, problesklo mi hlavou. No co už teď nad rozlitým mlékem, nenadělám nic, že jo.

Zamkl jsem za sebou archiv a šel dolů. Do kanclu jsem ani nešel a rovnou zamířil za staříkem. Ten už čekal u sebe a se samolibým úsměvem mi předal klíče od Modrozmrda. Vzal jsem je a šel si ještě k sobě pro dokumentaci a vrátit klíče od archivu. Tam už byla Jandáková v obležení zbylých dvou spolupracovnic, které ji prohlížely hlavu. Jak jsem vstoupil, tak mě probodly pohledem. „Peťane, to si nemůžeš dát pozor do prdele?“, spustila hned na mě jedna z nich. „Stejskale, úplně vypatlanej, fakt ...“, nezapomněla dodat druhá. Pokrčil jsem rameny a z další diskuse pochopil, že oficiální hlášení bylo, že Jandáková mi podávala šanony, ať je založím do horních polic a jeden mi vyklouzl z rukou a dopadl přímo na ní. Další impakty šanonu a klíčů zamlčela. Tak jsem se ještě jednou omluvil a šel raději na parkoviště vstříc dalšímu možnému průseru. Čekala mě cesta do města....