Byl tady inzerát a už není...

Na tomto serveru se právě jeden šťavnatý plod nabízel, obávám se ale oprávněně, že ten plod nevyrostl pro mne. Nu což představa, že by se spanilá víla stárnoucímu seladónu oddala, je nesmírně lákavá, ale také zbytečná...
Inu, ambivalence... Co taky osamělému poustevníku ze Šluknovského výběžku zbývá, když o ústřicích a mušličkách se mu permanentně zdává? Tož alespoň tu svou touhu vytrubuje do světa. A že je ta touha opravdu nesmírná, o tom by vyprávět mohla moje chladnička. Je naládovaná až běda lososovými plátky, které jen vzdáleně chutí i vzhledem ten nejkrásnější přírodní výtvor připomínají. Bohužel je jejich barva umělá a chuť příšerně slaná. Plátky lososové náhražky se špatně okusují a trpce jako slanečci chutnají a především nevoní.
To v ženském klíně se nabízí labužníkovi rozkoš jiná. Růžové plátky okvětní jsou křehké a jemné, voní přímo omamně a nálev, ten nikdy nevysychá... Ach, moci se tak ponořit do ženského klína a jako laň, když ke studánce chodí pít, svůj mlsný jazýček do lasturky zanořit... Jenže dobrovolně uznávám, že hlava plešatá čouhající z ženského klína, by nebyla zrovna nejatraktivnější podívaná... Takže touha má bude opět jednostranná a neopětovaná a to je to, co permanentně rmoutí stárnoucího seladóna...
Někdo závidí druhému moc, peníze či zdraví, já zase závidím, když někdo jiný užívá si... Sen skromný se mi asi nesplní a ten druhý už patří přímo do pohádky... Být tak neviditelný, po nocích navštěvovat osamělé dívky či ženy a dopřávat si orálních rozkoší, až žena do tmy zakříčí: "Stačí!!!"
Nu což, stárnoucí seladón zanechá marného snění a odebere se do hypermarketu koupit si večeři. A aby neměl v noci nebezpečně krásné myšlenky, koupí si něco jiného než lososové plátky...