Zlato

Když usmála ses poprvé:
"snad jsem jen pouhý blázen"
že by ten úsměv patřil mně?
a civěl jen tak na zem

Když usmála ses podruhé
už jistě jsem to cítil
že nebylo to nevinné
a rychle jsem se chytil

Až usměješ se potřetí
už nenechám tě váhat mé rty k těm tvým se rozletí
a nebudu se zdráhat

Až usměješ se počtvrté
tak pevně si tě chytnu dvě těla duší spletené
a srdce v jednom rytmu

Až úsměv někdy pohasne já zeptám se tě na to jak necivěl jsem do země
vzpomeneš si, zlato?