Jsem v lázních se svou malou dcerkou. Na měsíc. Je nás tu asi deset maminek s dětmi a poněkud netradičně i dva tatínci. Ženské jsme zvyklé starat se o děti a ve volném čase chodit na kafíčko, zákusek, zmrzlinu a na hřiště.A přitom kecat o ženských věcećh.
Ale s těma chlapama si tu přidadám jak jedna z hejna slípek, kde jsou jen dva kohouti. Oni dva nijak nesoupeří, ale my se snažíme všemožně zapůsobit. Zvlášt na jednoho z nich. Ten druhý je spíš nesmělý a dá se sním normálně mluvit. Před tím druhým se nahlas smějeme, vedeme dvojsmyslné řeči a tak. On mívá vtipné poznámky. Občas se cítím trapně, že je ta snaha moc nápadná a spíš bych se měla stranit.
To by si ale nesměl oblíbit moji dcerku. Nebo ona jeho. Je taková ta "dětská koketa", co se dokáže na každého usmát okouzlujícím úsměvem a on jí za to krmí bonbóny, povídá si s ní a vozí ji v kočárku, do kopce, když už nemůže na procházce jít. Včera spolu blbli, ona se nechala lechtat, lehla si na záda, sundala ponožky, nožičky zvedla vzhůru a on ji šimral na chodidlech svým strništěm.
Se svým tatínkem taky takhle blbne a řehtá se na celé kolo, ale s cizím chlapem (známe se týden) mi to připadá divné. Nepodezírám ho z nějakých nemravných myšlenek vůči ní, taky tu má syna a moje dcerka fakt působí spokojeně a nadšeně.
Spíš jí tu intenzivní pozornost a tělesný kontakt s chlapem závidím, protože mi už dost chybí. Napadá mě jenom, kdo s kým flirtuje, kdo koho "balí":
Ona jeho? (evidentně, pak bych se od ní měla učit, s jakou samozřejmostí a bez obav si dělá, co se jí líbí.)
On ji? (prostě si užívá srandy s malým dítětem - nejspíš)
On přes ni mě? (na to si fakt málo věřím, abych to tak brala. Bojím se, že kdybych něco naznačila, odbude mě, že o mě zájem nemá)
Já přes ni jeho? (nabízí se to, ale fakt to neumím)
Tak co?