Blog od Simule

Zbožňovaná



Chodila kolem té výlohy už několik dní.

Vždycky se jí rozbušilo srdce.

Tahle kabelka byla přesně taková, jakou kdysi viděla.

Myslela, že na ni nikdy nebude mít peníze.

Tehdy byla studentka v zahraničí, ztracená v překladu.

Dnes už žena středního věku.

Ze snů se dávno stala chiméra.

Naučila se ale hrát s kartami, které jí život dal.

Zaměstnání s pravidelnou pracovní dobou, byt na celkem čistém sídlišti.

Rodinu.

Oči se jí znovu stočily ke kabelce.

Brnkly o cenovku.

Usmála se, protože dnes, dnes už na ni peníze má.

Vlastně by teď mohla jít.. ano.

Teď hned by mohla jít a koupit si ji.

Prostě.. udělá si radost.

Vezme za kliku.



*



Prochází se po nábřeží.

Usmívá se na svou ruku.

Houpe se na ní jako šperk.

Dokonalá.

Pohladí ji.

Pak ji zvedne trošku výš.. a nenápadně k ní přivoní.

Mmmm.

Voní.

Voní snem.





Bzzz. Bzzzz.

Ozve se stará kabelka uraženě.

Vytáhne z ní mobil a otevře smsku od manžela.



„Kup pivo. Dík.“