Otěcko..Táta..Tatoušek..Tati..

Hluboký, melodický hlas, který mne nabádá, že v lese se mluví potichu, chodí křupavě, aby se zvěř nebála a za nasbírané dobroty musím poděkovat. To jsou moje první vzpomínky na tátu..Ten hlas mluví celým mým dětstvím a mládím ..někdy i dost hlasitě ( před oslavou patnáctin - buď si vezmeš slušné oblečení a néé ty orvany rifle nebo nejdeš NIKAM..) učil mně držet pilník..šroubovák, aby mi nespálil dlaň..trpělivě vysvětloval, že tak se šroubek zašroubuje a tak vyšroubuje..Na hodiny jízdy rodinným autíčkem už ale nervy neměl. ( chápu ho až teď ). a předtím ani na první kulinářské pokusy / taky plně chápu obavy )..ale taneční a maturitní ples..a pak i pár dalších plesů, u nás na dědině, zvládl s přehledem..Kam se ztratil ten velký, hřmotný, z daleka slyšitelný chlap? Kde se tu vzal ten dědoušek s hlasem tak známým, ale tak nezvykle tichým? Přitom je toho tolik pro co ještě žít ... 4 měsíce( další pravnučka )..1,25 roku ( zlatá svatba )..4,15 roku ( promoce vnučky )...Tati rvi se..ještě Tě potřebujeme..prosím..

nebyla prosba vyslyšena....5.6 tatinek nad ranem zemrel..