ZÁMECKÁ

(Napsáno pro věčnou památku nádherného víkendu.)

Dříve než den k večeru pokročí,
opět se Tvé tělo do mého namočí.

Zatím, co ležím v prachové peřině,
hladíš mě rukama docela nevinně.

Oknem jsou slyšet hlasy všech ptáků.
Já ležím zmámená, jak opiem z máků.

Budem se spolu milovat na zámku,
před oknem dokořán a pěkně ve vánku.

V tom pokoji, kde je lustr z křišťálu,
budeš mi to dělat drsně a pomalu.

Můj orgasmus uslyší i hosté v parku.
Možná mě přiškrtíš tou mašlí z dárku.

Já budu se Ti při tom dívat do očí.
Tvou silou se mi hlava zas asi zatočí.