Je to doslova pár minut, co jsem si přečetl dopis od dcery z tábora. V prvních chvílích jsem se pousmál, ale teď nevím co si o tom myslet. Vím že v pubertě je jisté sebeurčení běžně, ale nějak jsem počítal, že to bude na škále mezi mužem a ženou. Ale necítit se ani jako muž a ani jako žena, "jen jako člověk", když bych dceru citoval, tak to nějak neumím uchopit.
No nic. Nahodíme citlivý přístup a vynecháme ženský rod a snad To časem přejde ;) Na přípravu máme jen 2 dny.
Tolik k narušení okurkové sezóny.
Hrabkal.