KONEC A NOVÝ ZAČÁTEK

Je to už pár dní, co jsem odešla. Přesněji řečeno ráno 6.7. 2018 jsem naposledy byla v místě, kterému jsem 17 let říkala domov. Sice jsem si tam spousty let jako doma nepřipadala, ale moc jsem se snažila si zvyknout. Vždycky jsem si vnucovala myšlenku, že na místě k životu přeci nezáleží a doufala jsem, že jednou přestanu být pouhá návštěva. Snažila jsem se mít svůj domov ráda, protože na něm velice záleželo jemu a on byl to nejdůležitější pro co jsem žila. Byla jsem zamilovaná a rozhodnutá kvůli němu všechno zvládnout a vydržet. Naučila jsem se ignorovat, že nejsem v domě ostatními členy rodiny žádaná a stále jsem si říkala, že pro něj zvládnu udělat cokoliv. To cokoliv jsem také zvládala. Dělala jsem všechno, co jsem mu na očích viděla, ale bohužel to bylo málo. Moje tulení mu nenahradilo to, co v dětství nedostával. Moje oslovení Honey nevymazalo nadávání otce do bebilů a moje ano u oltáře nestačilo k tomu, abych mu zvedla sebevědomí. No a jak už to tak bývá, majetek ke štěstí nestačí.

Nevím, jestli existuje nějaká přímá úměra: Čím více muž koketuje se ženami, tím více se mu zvedne sebevědomí, ale určitě vím, že koketování mému muži k nalezení nirvány nepomohlo. Pomohlo to kupodivu úplně jiné věci. Dostala jsem díky tomu neuvěřitelnou školu života. Naučila jsem se kde co tolerovat, být silná, soběstačná, sebevědomá a bohužel i nedůvěřivá. Krom těchto vlastností se změnilo ještě něco. Když jsem se totiž dostala na samé dno, tak mi Božímyláčekboží poslal jeden článek a donutil mě si ho přečíst. Vyloženě řekl: "Tohle je jediná věc, která ti pomůže." V tom článku byla napsaná jedna naprosto jednoduchá zásada k tomu, aby člověk byl šťastný a to: Mít sama sebe ráda.

Tu zásadu jsem si vzala k srdci a začala se podle ní chovat. Kupodivu stačilo jenom změnit způsob uvažování. Nebylo to ani moc složité. Celý můj život se začal měnit a já jsem začala být opět šťastná. Nakonec jsem odešla i od svého muže, který už mi léta neměl chuť vytvářet úsměv na rtech a zároveň s tím jsem opustila krásný dům, který se mi stal zlatou klecí. Prostě jsem se přestala chovat, jako by na mém životu a štěstí nezáleželo.

Rozhodnout se pro tak velkou změnu nebylo vůbec snadné, ale jakmile jsem s ní začala, tak už to šlo rychle. Jsem sice hodně zklamaná, že nám nevyšel náš vztah, ale na druhou stranu vím, že s mou zásadou už to bude vždycky jenom lepší. Mám volné pole působnosti a všechno negativní jsem ze svého života vytlačila. To je skvělá kombinace pro nový start. Sice mám jak se říká "holou prdel", ale jsem šťastná a odhodlaná začít žít nový život.