bývala to blogerka

Bývala.
Psala.
Blogy.
(jak jinak)
Psala dobře.

Pak se něco stalo.
S někým se nepohodla.
Byl jeden, možná víc.
Někomu se její psaní nelíbilo.
Byl jeden, možná víc.
Blogy smazala.

A já si tak říkám - proč vítězí to negativní.
Vždyť mnoha čtenářům se její psaní líbilo.
Možná jich bylo víc než těch druhých.
Proč nedala na ně?
Proč vítězí ten jeden, co se mračí, šklebí, nadává.
Proč nadávky maj větší moc než úsměv.
Protože černá barva překryje všechny ostatní?

Z jedné knihy (od Václava Duška) si pamatuju větu:
"Kdyby žil na světě jen jeden dobrý člověk, tak má smysl žít."

Kdyby byl na světě jen jeden čtenář, tak má smysl psát.

Taky jsem kdysi psala blog.
Pro jednoho.
Pro sebe.
Pro něj.
Mělo to smysl.

Některým se líbil, některým ne.
Které skupiny bych se měla ptát?
Žádné.
Jejich mínění není to hlavní.