Milovat, či nenávidět internet

5.8.2018 16:38 · 1 294 zhlédnutí mlade92

Nedávno jsem byl svědkem jedné velmi zajímavé situace, která i po několika týdnech ve mně stále rezonuje. Proto jsem se rozhodl o ní napsat krátký článek.

Před dvěma týdny jsem jel na párty. Klasicky jsem jel MHD, protože jsem chudý student. Přede mnou seděla holčina. Po několika projetých zastávkách za ní přišel úplně neznámý týpek, který se jí zeptal na telefonní číslo. V dřívějších dobách by to bylo asi normální, ale já dlouho nic podobného nezažil, natož abych ve střízlivém stavu šel za nějakou holkou a zeptal se jí na telefon. Co si budeme povídat, my stydlíni to nemáme vůbec jednoduché :+)

Tahle situace mě donutila se nad tím trošku zamyslet. Samozřejmě až k večeru druhého dne, na párty přece nebudu přemýšlet nad takovýmto „filosofickým“ tématem.

Když jsem začal přemýšlet nad tímto tématem, tak jsem dospěl k závěru, že všechny mé ex-přítelkyně jsem znal z dřívějších dob nebo nás někdo seznámil na párty, festivalu atp. Nikdy jsem neoslovil žádnou holku na ulici, MHD, knihovně ani muzeu. Můj nejbláznivější způsobu hledání protějšku bylo stáhnutí Tinderu. Po několika hodinách swajpování doprava a doleva jsem došel k závěru, že to je docela dobrý způsob, jak eliminovat špatný pocit z odmítnutí.

Vysvětlím.

Pokud půjdu za nějakou holkou na ulici, abych se jí zeptal na tel. číslo, tak je tu určitá pravděpodobnost, že mě odmítne. Nikdo nemá rád odmítnutí. Zatímco když budu k seznamování používat Tinder, tak pomocí swajpování jednou za čas budu mít s někým „match“. Zároveň odmítnutí na Tinderu tolik nebolí, protože nedostávám statistiky o tom, kdo u mého profilu swajpnul doleva (odmítnutí).

Když jsem si tyhle dvě věci spojil, tak jsem se musel přirozeně sám sebe zeptat, jestli internet až moc výrazným způsobem neovlivňuje to, jakým způsobem se dnešní generace lidí seznamuje? Nebo je to tím, že já a mý vrstevníci prostě nemáme takové koule, abychom šli za nějakou holkou a zeptali se na telefonní číslo?

Bude moje generace říkat vnoučatům: „S babičkou jsem se seznámil na Tinderu.“?

Samozřejmě nechci zevšeobecňovat, určitě se mezi námi najdou výjimky.

Jak to máte se seznamováním vy? Používáte aplikace, nebo jste ze staré školy a hledáte na různých „socializačních“ událostech (party, bary, muzea, knihovny)?