Dnes večer to bylo opravdu jen na chvíli, ale i půlhodina se dá skvěle využít. Vyjeli jsme za město, do pole, kde kolem nebylo nic než kukuřice a prostor a nad námi miliony hvězd. Bylo docela chladno, alespoň já jsem to cítila, protože jsem na sobě měla jen letní šaty a nic víc.
Na dece si se mnou pohrál, pak chvíli já s ním a pak jsme po většinu času byli v sobě. Sice jsme se neviděli týden, ale pro mě to bylo jako měsíc. Vdechovala jsem jeho vůni, užívala si polibky a zásuny. Když mě líbal a kousal na krku, jeho culík mi sklouzl k tváři a já byla v sedmém nebi. Díval se mi do očí a ta tělesná blízkost mezi námi byla neskutečně vzrušující. Dvakrát jsem viděla padat hvězdu. Asi jsem si ani nestihla nic přát. V tu chvíli jsem měla všechno.
Ze svého těla pořád cítím jeho vůni.