S RYBOU

(Inspirací mi bylo potápění v Německu na lomu Horka.)

Zašla jsem na malou procházku do lesa
oděná do černé, jak smutná kontesa.

Prošla jsem dolů po tajemném schodišti.
Rázem jsem byla návštěvou v rybništi.

Byly tam se mnou jen malé rybičky.
Třásly se strachy, jak ve větru větvičky.

Řekla jsem šeptem: "Bojím se temnoty.
Půjdeme spolu hledat dna klenoty?"

Většina rybek hned zmizela v hlubině.
Jen jedna tam zůstala sama a hrdinně.

Byl to do rybky zakletý princ ve zbroji,
co rád by mě líbal v zamčeném pokoji.

Vzal mě na dno ke kořenům leknínu.
Udělal ze mě svou podvodní dívčinu.

A tak trávím svůj život s rybou ve vodě.
Plavu s ním u dna a oba jsme v pohodě.

Kdyby jste měl někdo dobrou radu, jak zvládnout strach z temné hlubiny, tak si nechám poradit. Už delší dobu mi nejde překonat hloubka 23m. Jen pro úplnost dodám, že krom tmy a vysokého tlaku je dole i zima. To jen pro dokreslení atmosféry.

P.S. : Přidělávat pytel kamenů ke kotníkům mi nepomáhá. Jsem při tom lehce neklidná.