Může být něco krásnějšího, než probuzení paprsky sluníčka, které vás šimrají po celém těle? Může. Ležím na posteli a vychutnávám si přes otevřené dveře balkónu modrou oblohu, vcházející teplý vánek a čistý ranní vzduch.Tělo se hlásí o šálek kávy, kterou pomalu usrkuji a přitom procházím své maily. Nic podstatného dnes nemusím řešit a tak po odeslání několika zpráv nastává otázka, co s načatým dnem. Rozhlížím se kolem sebe a nahlas přemýšlím. Měl bych utřít prach, také bych mohl zapnout pračku, zajít něco nakoupit a uvařit. Kouknu ven a mám jasno.
Oblékám džíny, triko, do tašky balím ručník. Práce není zajíc, ta neuteče a co můžeš udělat dnes odlož na pozítří. Budeš mít dva dny volna, říkám si, když za sebou zavírám dveře svého bytu. Jak jinak vyrážím se koupat na Hlučín. Mám to kousek a je tam pláž, kde se koupe bez plavek. Mám rád koupání bez. Zaplatím vstupné a procházím kolem textiláků do prostoru určených pro naturisty. Mám tady své místo blízkko vody do které zamířím ihned, jen co se svléknu. Voda je skvělá. Pár temp pro začátek stačí. Sednu si na ručník a zapálim si cigáro. Kolem sebe poznávám známe tváře stálých návštěvníků, ale je tu hodně těch, které jsem ještě neviděl. Třeba jsou také stálí , jen jsem je dosud nepostřehnul. Pokaždé, když otevřu oči a vstávám, abych se ochladil, osazenstvo se změní. Přicházejí další a další lidé. Někteří samostatně, jiní v páru, nebo ve skupinách. Kdysi jsem také nechodil sám. U vody jsem tak vydržel celý den. Hrávali jsme karty, člověče nezlob se,blbli s děckama ve vodě, povídali si. Teď ve svém okolí mám jen samé stydlivky a tak mým společníkem u vody je knížka a i sní tam vydržím jen pár hodin. Kousek ode mne leží na pohled milá a příjemná slečna. Je také sama a možná by jako já uvítala nějakou společnost.,ale oslovovat a seznamovat se na nuda pláži mi přijde poněkud proti srsti. Po pár hodinách se balím. Zůstal bych, ale jsem člověk činorodý a dlouhodobé nic nedělání mě ubíjí. Zítra je také den a hlásí pěkné počasí. A kdo ví, co bude zítra. Možná dnes ještě někoho potkám. Davinchi