Mrdá mi v hlavě

Můj pracovní den je každý jiný, ale většinu času se snažím mozek připravit na to, že po něm budu dřív nebo později něco chtít. Stejně mě většina věcí napadne na záchodě, na kole, ve vaně nebo na písku. Za stolem v kanclu si nepamatuju, že bych kdy měl nějaký super nápad. Proto si tak sedím v našem openspejsu, sluchátka na uších, koukám do obrovskýho monitoru z doporučené vzdálenosti. Když nevím, na co mám náladu, pustím si nějakej náhodnej mix na youtube a nechám to být, mám to jako takovou kulisu.

Ale nějak si říkám, chtělo by to nápad. Asi zkusím raději něco vytlačit na hajzlu. Odsunuju židli, sundávám sluchátka a jdu. Ale na záchodě leda hovno. Po chvíli se vracím širokou chodbou ke svému stolu. Stojí tam hlouček lidí. Z dálky slyším nějakej kravál. Jdu blíž. Jeden z kolegů se marně snaží na mém monitoru najít v menu hlasitost. Šéf na mě znechuceně kouká… už nemusí nic říkat. Přihlašuji se a dávám pauzu. Právě dohrála https://youtu.be/goQtQb-U7OI

Jak sem odcházel, musel jsem nějak drbnout židlí o kabel a vytáhnout sluchátka z monitoru, kterej byl vyhulenej na max. To jsem prosral. Nikdy jsem to nezkoušel, ale ty zabudovaný repráky v monitoru hrajou fakt dobře.

Od té doby, když mě napadne nějaké originální řešení, které je tak inovativní, že na něj ještě firma a kolegové nejsou připravení, nezapomene někdo s úsměvem dodat „Mrdá ti v hlavě?“