Napořád...
13.10.2018 06:43·1492
Rano, ktery prislo moc brzo. Sedim na okennim parapetu a sleduju tu zvlastni naruzovelou barvu, kterou ma muj obzor. Jeste tady vonis, nechci te smyt z myho tela, a nechci zpatky ten kus mne samy, kterej pred chvili odesel i s tebou...
Strih. Mestska holka sedi na kostelnich schodech, pije kafe, kouri cigaro a za obrovskejma slunecnima brejlema schovava unaveny oci, ktery vidi jen tu rozestlanou postel. Postel, ktera takhle rozestlana zustane uz naporad...
Krasnej den uz mam, dik. :)
Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing.