Pánova hra - část 1.

Pro KKKIM :-)

Evíka jsem poznal tak před rokem na zdejším chatu. Zpočátku jsme si vyměnili jen pár vzkazů, pak jsem jí napsal erotickou povídku, ona pak na oplátku mě a tím vlastně začal náš korespondenční vztah. Korespondenční vztah ... myslím, že to je něco, co mnoho lidí nikdy nepoznalo, podceňuje jeho účinky a dokonce si myslí, že je to nudné. Já jsem byl ale vždy opačného názoru a mé nitro nacházelo v jednotlivých slovech, slovních spojeních či větách skrytou vášeň a touhu po věcech které v reálném světě je někdy těžké naplnit. Chladná logika píšícího autora je pak obvykle naředěná neuvěřitelně intenzivním koktejlem vzrušení a fantazie "co kdyby se náhodou tato fikce, stala skutečností ..."

Evík je v civilu poměrně dominantní žena, považovaná okolím za sveřepou, rozhodnou, až nekompromisní ženou ve vedoucí pozici, a to jak v práci tak v domácnosti. Není proto divu, že kompenzace v podobě "subinky" je to, co prostě občas hledá.

Evina přijala mou roli pána. Naplnila mne hrdost, ale na druhou stranu i odpovědnost. Evík je tímto moje subinka. Náleží mi. Já mohu rozhodovat o tom, jak mne smí uspokojit, jak mne smí pobavit, jak se mi má oddat a nebo kdy může dopřát orgasmické rozkoše svému tělu.

Poslal jsem tedy Evě malý balíček s následujícím dopisem.
"Chci aby se dostavila paní Jozefína, v luxusním kostýmu, složeného z krátké sukně neutrálních šedých barev, saka a bílé košile s límečkěm na níže uvedenou adresu. Chci, aby sis na sebe vzala tuto podprsenku a kalhotky jadeové barvy. Na očích budeš mít přísné brýle s černými obroučkami a ať ti to sakra sluší. To je ta lehčí část. Vím, že nemáš ráda prezentace jako takové a protože jsem v dobrém rozmaru, udělám ti auditórium a smíš se něco naučit. V balíčku který dostaneš ve výtahu bude artikl, který chci abys mi odprezentovala. Prezentace bude na 10 minut, s výkladem funkcí, účinků a praktických ukázek. Očekávám tvou nestoudnost, kurvičko, a ať si chci ten produkt nakonec koupit!".

Když konečně nastal onen den, nemohl jsem se dočkat příchodu mojí subinky. Večer se konečně proklestil spletitou korunou všedních problémů a v 18:30 mi konečně zavolala sekretářka Jana, že na recepci čeká paní Jozefína. "Díky, Janičko, dojdu si pro ní sám. Připravte mi prosím ještě na zítřek ten plán schůzek a až vám řeknu, přinesete mi ho." Uzamlkl jsem počítač, zkontroloval, že je vše připraveno, popadl malý kožený kufřík a vyrazil pomalu k výtahům.

"Rád vás zase vidím, Jozefíno, doufám, že jste na mě dobře připravila?", vytáhl jsem na ni hned, jak jsem vylezl z výtahu. Má vyšší, rozložitá postava mi dávala výhodu nadhledu, prošedivělé vousy zase přirozenou autoritu, nicméně Evíkovo vzezření předčilo má očekávání. Sukně i sako přesně opisovaly její ladné, souměrné křivky, bílá košile měla co dělat, aby udržela kyprou výbavu poprsí nositelky a v tmavých obroučkách, které dodávaly Evině tváři dostatečnou tvrdost, zářili ty nádherné smaragdové oči, které pátraly v mých, zda je vše tak, jak jsem si přál. Musel jsem se nuceně zamračit. Ona si snad myslí, že zjihnu jako každý druhý chlap? Já jsem tady pán. Její náhlý výraz nevinné školačky byl odzbrojující, ale tohle si na mě, ta potvora dovolovat nemůže. "Máš to spočítané", odpověděl jsem jí pohledem plným dominance a pokračoval. "Pojďte prosím za mnou do výtahu." řekl jsem přísně a podržel zavírající se dveře. Subinka vstoupila do výtahu a já jí rovnou předal kufřík. "Máš přesně 15 vteřin abys zjistila, co budeš prezentovat." řekl jsem ledově a sledoval jak jej otevírá. V něm čekal nový typ Gelového "Tripple G" pulsního Squirt-Generátoru. Evidentně čekala něco podobného, ale tenhle "odšťavňovač" evidentně ne. Věděl jsem, že i přes svou ustavičnou vlhkost nadržené kundičky, nikdy opravdový mokrý orgasmus neměla. Viděl jsem v jejím zeleném pohledu tu směsici vzrušení, touhy podniknout zase něco nového, očekávání mého uspokojení a zárověň strachu z mého zklamání.
"Připrav se a očekávám tvou dokonalou profesionalitu. Nezapomeň, že jsi jen moje kurvička. Já jsem ten kdo ti dovolí jakoukoliv rozkoš. Já jsem ten, kdo povoluje i zakazuje. Teď to zavři a ..." dveře se s cinknutím otevřely a já ukázal na otevřenou místnost uprostřed chodby. "...tam se sejdeme. Postav se k pultu u plátna a počkej na mě." Její zamračení mi neuniklo a jí neuniklo to, že jsem si toho všiml. Nedostala vůbec čas na to přemýšlet o situaci, o tom jak se zachovat, ale můj signál jí jasně zvěstoval, že to její nerozhodné chování je další černý puntík dnešního dne a tak nakonec nasadila omluvný výraz, otočila se a poslušně odešla.

Když jsem konečně přišel do místnosti, stála u pultíku a v jejích očích byla přece jenom panika. V místnosti bylo dalších pět osob, čtyři muži a jedna žena. Všichni manažeři, unaveni po celodenním schůzování a teď před nima stála moje děvka s nelehkým úkolem, odprezentovat jim, dle mých instrukcí - názorně, funkce nového squirt generátor.
"Tak se stišíme, prosím. Paní Jozefína si pro nás připravila prezentaci výrobků jejich malé firmy a my, i když už je pokročilá hodina, jí budeme věnovat patřičnou pozornost." pohledem jsem sjel dva podřízené, kteří dávali ostentativně najevo, že už chtějí jít domů. Oba si sedli a s omluvou začali věnovat pozornost Evíkovi. Místnost se stišila a já viděl jak její panika narůstá. Díval jsm se na ní svým přísným pohledem a jasně sděloval, že nemá na vybranou. Buď začne, nebo odejde s nepořízenou a já budu extrémně sklamaný.
Její pohled škemral, sledoval mě, prosil ať to není pravda, prosil ať to zastavím, sliboval, že mi splní všechna má přání, jen ať nemusí dělat to, co jsem na ní právě přichystal. Stála tam, sama uprostřed místnosti a 6 párů očí sledovalo, zda už konečně začne mluvit. Trapná chvíle ticha exponenciálně narůstala. Nepatrný úsměv, který ve mě její chování vyvolalo jí stačilo, aby pochopila, že chci, aby mě pobavila, že je to přeze všechny okolnosti jen hra. Její pohled prozrazoval logický proud nezodpovězených myšlenek. Jaké má tahle hra pravidla? Přeci nemůže můj pán myslet vážně, že budu před úplně cizími lidmi, v úplně cizím prostředí, předvádět nějaký vibrátor? Jenže on se na mě dívá tak přísně a očekává nějakou reakci. Něco mám udělat, ale co?

Její pohled nakonec změknul, jemně se na mě usmála a s profesionálním nasazením ostříleného prezentátora, začala vyprávět o v tu chvíli se rodící slibné firmě "Uspokoj & partner". Mluvila o marketingových úspěších prodávaných produktů, o zaměření na západní trhy a o ambici založit obchodní spojení i v České republice.
Byla úžasná, ale její pohled opět vysílal SOS signály mé mateřské lodi. "Tak to už stačilo, můj pane, ukázakla jsem ti, že umím prezentovat. Ale do "toho tady" fakt nepůjdu. To nemůžeš myslet vážně. Prosím Pane! Prosím."

V tom se otevřely dveře a vstoupila sekretářka Jana. Zmateně stála ve dveřích a s panikou se podívala na mne, pak na Jozefínu, zpět na mě a pak na ostatní manažery. "Ano Jano, co se děje?" Zeptal jsem se s naivitou v hlase.
"Je tady paní Beatrice a měla by tady mít prezentaci kosmetických výrobků jejich firmy. Není mi ale jasné co tady pak dělá paní Jozefína?"
"Paní Jozefíno, vy tady neprezentujete kosmetické výrobky?" Zeptala se Alice, jediná manažerka v místnosti s dosti nevěřícím tónem, který ale dodával celé situaci na náležité trapnosti. "To se musí vysvětlit!" Stoupl jsem si a vyrazil svižně ke dveřím. "Paní Jozefíno, vy pojďte se mnou a pohvoříme si u mě v kanceláři, a vy paní Beatrice, prosím odprezentujte své výrobky kolegům." Pak jsem se ještě otočil na Alici. "pokud budou ty výrobky opravdu dobé, můžete se domluvit na smlouvě a připravit objednávku." Víc jsem se jimi nezabýval a energicky jsem vedl subinku do mého království. Její pohled sliboval absolutní poslušnost a můj pohled jí jasně říkal, že její vykoupení bude drahé...