Óda na osobní popisek ....

Je brzké ráno a sedím v čekárně a jak to v čekárnách bývává, tak čekám. Čekám na odběr krve. Chci darovat, ale musím počkat, až přijde na mě řada, tak se jako vždy nudím, protože v tomto turnusu není žádná známá tvář. Beru do rukou mobil a čtu si vše možné. Nakonec vlezu sem na amíky a napadá mě, po zhlédnutí mého profilu, že bych si vytunil popisek, bo ten boxík zeje prázdnotou a je tam pouze krátká informace o tom, že profilovku věnuju jakési Anně. Tak pomalinku klofu do klávesnice to, co mi právě hlavou plyne, ani se s tím nějak zvlášť nemažu. Myšlenky padají přímo do prázdného boxíku a já začínám konečně zdejší velectěnou obec oblažovat informacemi o sobě a o tom, co tu vůbec pohledávám.
Mno …., když jsem to po nějaké době doklofal, tak jsem zaváhal na svým pidi dílkem, co tím chtěl básník říct, zda se to už z toho popisku nepřetransformovalo v inzerát. Tak když už jsem to napsal, tak si říkám: „Vole, udělej k tomu na začátek nějakou tu omáčku a máš z toho blog, stejně sem houby píšeš a alespoň si v komentech pak přečteš, co seš za debila, protože ódu na svůj osobní popisek zde ještě asi nebyl."

...

Kýžený osobní popisek:
Nehledal jsem, nehledám, ale kdyby ses nečekaně našla, tak nesmíš mít tmavé vlasy, jinak bych to měl hodně jednoduché, hlavně v koupelně u koše s prádlem, než ho tam budu vhazovat. Tvoje oči musí byt veselé, někdy můžou být jenom trošku smutné, to když se budeš brzo ráno se mnou u branky vašeho domu loučívat. Musíš být ze strašné dálky, ať mi to činí neskutečné problémy a týdny plánovaní, jak se k tobě dostat. Musíš mít minimálně jedno dítě, abychom si nemohli, když už se k sobe konečné dostaneme, užít sami sebe dostatečně naplno. Nesmíš být jednoduchá, spíš trosku praštěná, ideálně o zavřené dveře v Alberta. Musíš být božská, hlavně v kuchyni, protože v posteli nám pak bude stačit, když mě budeš vnímat takového, jaký jsem, a pak se z tebe stejně stane jako mávnutím proutkem bohyně. Zbytek necháme na naší vlastní přirozenosti, věřím, že tě nudit nebudu. Jo a nesmíš mi během „námluv“ popisovat, jak šukali tvoji předešlí milenci, mám sice výzvy rád, ale musí stát za to.

P. S. Poslední věc, musíš se smířit s tím, že mé profilovky budou vždy věnována milované Anně .