Lékařská prohlídka

Ozvalo se zaklepání. Pingu odložila vibrátor rozpálený po sedmi hodinách provozu doběla a kvapně běžela otevřít. To musí být on, pomyslila si, a u zrcadla si ještě překontrolovala oblečení a make-up. Když se ujistila, že kalhotky jsou na svém místě (tj. v šuplíku v ložnici), podívala se do kukátka a otevřela dveře. Ano, byl to on. MUDr. Jaroslav K., doktor, se kterým byla na dnešek domluvená.

"Dobrý den", pozdravil sympatický chlapík kolem třiceti, pětatřiceti let, a po několika zdvořilostních frázích a podání ruky vstoupil do předsíně. Odložil si kabát, a zatímco si zouval boty, Pingu se pomalým a významným pohybem sehnula pro pantofle v botníku. Na lékaře tak, samozřejmě náhodou a nedopatřením, vystrčila zadeček, který se svůdně vyrýsoval v lehké, upnuté minisukni.

Doktor si s pomocí pozorné hostitelky nazul pantofle a klouzavým pohybem se přesunul z předsíně do obývacího pokoje. Pingu přibruslila hned vzápětí, a u pohovky předvedla ukázkového trojitého rittbergera. "Podlaha je navoskovaná" dodala skoro omluvně, a ladnou piruetou se uvelebila na pohovce těsně vedle svého hosta.

"Dobrá, půjdeme rovnou k věci" rozhodl lékař a nahlédl do svých poznámek. Pak otevřel kufřík a v pokoji se ozvalo tiché cinkání kovových nástrojů. Pingu se rozechvěla. Jeho hlas byl tak pevný a zároveň laskavý. Jestlipak jsou pevné a laskavé i jiné části jeho těla, pomyslila si zasněně a skoro neznatelně se usmála.

"Otevřete ústa!" řekl mladý muž tónem, který nebylo možné neuposlechnout. Pingu zamhouřila oči, otevřela ústa a čekala. Lékař jí na jazyk přiložil dřevěnou špachtli a překvapením svraštil obočí, když dřívko v mžiku zmizelo v krku pacientky. "Pardon" zamumlala Pingu nervózně a otřela si koutek úst. Polykací reflex vytrénovaný k dokonalosti zafungoval skvěle, ale předčasně. Naštěstí to nebyl takový průšvih jako minulý rok, když během preventivní prohlídky polkla zubařce ruku až k rameni.

"Odložte si prosím" odtušil lékař, který pochopil, že na takový krk by potřeboval místo dřívka fošnu. Pingu se zakřenila, během několika chvil ze sebe strhla blůzku, a s potutelným úsměvem odhodila nepotřebný svršek na zem. Když se lékař chopil svého stetoskopu, začala Pingu dýchat tak zhluboka, že zoufalá podprsenka musela napnout všechny své síly, aby se nerozprskla na jednotlivá vlákna.

Doktor se tvářil soustředěně a jako by si ani nevšímal světlých koleček, která na hebké pokožce pacientky zanechával jeho stetoskop. "Dobrá, teď se otočte" pronesl po chvíli zastřeným hlasem, a Pingu vycítila, že se konečně blíží chvíle, na kterou oba čekají. Otočila se tedy zády k neznámému muži, a s tlumeným vzdychnutím se trochu předklonila. Ano, to je přesně ono – lékař se s krátkým zafuněním také předklonil, a zatímco na oko pokračoval v poslouchání zad, Pingu ucítila, jak jí přes zadeček pláclo něco tvrdého a macatého.

"Omlouvám se.." zamumlal lékař a zvedl svůj mobilní telefon, který mu vyklouzl z náprsní kapsy. Pingu už ale nemohla odolávat dlouho potlačované vášni a nevnímala okolí. "Jsem připravená.. pojďme.. pojďme už na to!" vykřikla přiškrceným hlasem, bleskovým pohybem si vykasala sukni, a na lékaře se usmál zadeček v celé své kráse. "Opravdu?" zeptal se lékař s nejistotou v hlase, ale lačné zamlaskání půlek bylo jasnou odpovědí.

"Jo.. to je ono.." zavzdychala Pingu, když ucítila, jak do jejího nitra proniká lékařovo kladélko. Pevné a dlouhé jako prut 24-karátového zlata. Bylo jí sice trochu divné, že je tak studené, ale připisovala to zimomřivosti vzdělaného muže. Hned u dveří si totiž všimla, že je ve svém kabátu zachumlaný až po uši, a i jeho boty připomínaly spíše lyžařskou výbavu. Však já už si ho rozehřeju, pomyslila si Pingu, a s uspokojením cítila, že kladélko začíná být příjemně vlažné.

"Hotovo" pronesl lékař náhle, a podíval se na rektální teploměr. Pingu překvapeně zamrkala a otočila se. "Průdušky vypadají čisté, takže budete zatím brát jen kapky do nosu." uzavíral MUDr. Jaroslav K. své vyšetření a vypisoval recept. "Před spaním si také můžete dát jeden paralen. 37,8 sice není vysoká teplota, ale bude se vám lépe usínat."

Pingu se snažila pochopit, co se vlastně v posledních minutách stalo. Místo aby byl lékař už dávno svlečený, potil se, funěl, a pumpoval žihadlem jak o život, tak se naopak chystal k odchodu. Rychle se vyšvihla z pohovky, automaticky si upravila sukni, a několika ladnými kroky dotančila zpátky do předsíně.

"Přeci byste teď neodešel" zeptala se Pingu svým nejsvůdnějším tónem, a upřela na lékaře pohled, před kterým by se postavily i vařené špagety. "Samozřejmě že ne" usmál se lékař a znovu si rozepnul kabát "ještě vás poprosím o regulační poplatek 90 Kč za výjezd."

Disclaimer: Všechny osoby a události v tomto příběhu jsou smyšlené a jakákoli podobnost se skutečnými osobami a událostmi je čistě náhodná a samozřejmě naprosto nezáměrná :-)

Johny.cz