do snů ...

Vejdi do mých snů, jsi zván …
Sním o mužích. Nikoli ve svých myšlenkách, co mi během dnů proudí hlavou.
Sním o mužích, když obloha má temnou barvu a kdesi v dálce se třpytí hvězdy.

V té místnosti bylo mnoho lidí, dětí i dospělých. Víc mužů než žen, i když ženy si příliš nevybavuji. V té místnosti jsem byla skoro jak Alenka v říši divů. Budete se asi smát, protože v té místnosti byly jen kameny a zkameněliny. Ale všichni ti v ní z nich byli nadšeni, i já měla oči dokořán.
Ten muž byl přesně typ toho učitele, toho na tělocvik, tělo samý sval, prostě muž, vlastně chlap. Vlastně magnet.
Úsměv z tváře mu zářil, i když se nesmál, totiž … to jeho oči se smály … a usmívaly se na mě. Byla jsem pyšná na svého nádherného amonita a hrdě mu ho ukazovala. Byla jsem ráda, že konečně je blízko někdo, s kým si můžu povídat o jedné ze svých lásek. Jeho oči se na mě smály a mě bylo fajn cítit blízkost, jak navíjení nitě ze dvou klubek v jedno přadeno, plutí v jedné loďce řekou souznění. Jeho oči se často setkávaly s mými. Jeho pohledy prozrazovaly, že mu nejsem lhostejná. Tu přijel pekař se svými dobrotami a on mi podával nadýchaného piškotového medvídka. Vybral ho pro mě.

O několik dnů později jsem byla ve velké chalupě.
Ta vesnice byla zvláštní, jakoby celá stála na dřevěných kůlech. Možná jen některé chalupy. Kolem byly silnice a cesty, po kterých jsem večer co večer běhala. Při jedné večerní procházce jsem vešla do velké roubené chalupy. A v ní byl jeden muž. Muž typu Clinta Eastwooda. Téměř neznatelně mi pokynul, abych s ním šla do vedlejší místnosti. Místnost byla prostorná, skoro prázdná a on mě vyzval k tanci. Beze slov a tak samozřejmě, jakoby neexistoval předpoklad, že bych tanec odmítla. Vždyť já už tak dlouho netančila.
Hudba mlčela. Ale on přesně vedl moje kroky a my dlouho, velice dlouho tančili waltz. Naše těla byla blízko sebe, velmi blízko. Cítila jsem jeho nohu ve svém rozkroku a v té těsné blízkosti jsme dál mlčky tančili waltz. Tak lehce. Na hudbu, kterou snad slyšel pouze on, a která snad proudila mým tělem. Setkali jsme se poprvé a tančili spolu, jako bychom ten tanec spolu tančili tisíckrát.

Je to mnoho roků, co jsem se večer co večer těšívala do svých snů, neboť to byly jediné okamžiky, kdy jsem se vydávala na cesty.

A tak se znovu těším.
Na stolku stojí hrnek s meduňkovým čajem a já jsem zvědavá … kdo dnes vejde do mých snů.
Jsi zván.