Adresát: zlatkax

Tak sem Zlatíčko zasejc jednou v noci přemejšlel a měl sem zaplej mlejn, aby mně nerušila ani máma(hrozně chrápe),

a na něco sem přišel.

U nás vo mně totiž říkaj, že bysem mohl bejt klidně i agronom, kdybysem na to měl ty školy. Skrátka mi to pálí! A

tak sem přišel na to, žebysem moh dělat i režižéra v erotickým
průmyslu. Kolikrát mě napadnou takový věci, že musím běžet na dvorek a
potom až za hnůj, kde máme kadibudku se srdíčkem ve dveřích. A co by to
teprvá dělalo s vostatníma?

Já totiž často bejvám v Praze. Jezdím tam na ministerstvo
zemědělství, když potřebujou hnůj a nebo mlíko. Složím jim to na
schodech hned u hlavnívo vchodu a to mlíko vylejem, aby sme nemusely pro
konve a pak máme padla.

Někdy jezdíme i do botanický zahrady. Pan ředitel Větvička taky
potřebuje hnůj, ten mu ale vozíme dozadu a neskládáme to u vchodu a na
mlíko von není.

Ale zase tam má tropickej skleník. Rudolf II. si v něm pěstoval
ředkvičky, když chodil k Faustovi na koktaily. Ale to nic. A teď si
představ:

sebrat jednu Zlatku X a dát ji s tím tropickým skleníkem dohromady. Gdyž
tam mohl chodit i císař pán sám, tak proč ne? A jesli měl voblečený taky nový šaty se už nedochovalo.

Ale zato s Tebou by to muselo bejt suprovní! Jasnačka! Zlatka X, jako nějaká brazilská divoženka v pralese!

Dovedeš si představit to vobrovský listí a ty kozy jak se na něm pasou?
Leknín a k němu klín? Tu profil, tu anksicht, ale klidně celým tělem?
Vidíš, jak mi to pálí.

A ty banány, jak tam tak trčej… No strašná bejkárna, že jo? A navíc je
tam fakticky pořád teplo a tak se není třeba starat vo voblečení, ale klíďo, jak seš zvyklá, když v létě jezdíš stopem a v tom tropickým horku
bysise celá vorosila a venku by už třeba padaly sněhový vločky a tály
by na těch dvouch špičatejch věžích, toho vybombardovanýho chrámu Na
Slupi, co se tam tak tyčej do vejšky, že mi připadaj bejt vyšší, než
Vyšehrad, co se tyčí do vejšky za nima. A člověk – pán tvorstva, jak tam
tak stojí, si pak připadá bejt hrozně mrňavej…