Staňte se mou milenkou

Skoro to vypadalo jako ve filmu Marečku, podejte mi pero. Jako by mi zase držel místo vedle sebe. (I když možná tenhle typ mužskýho má vždycky vedle sebe místo pro nějakou ženu :). Seděli jsme spolu v lavici už na první hodině zimního semestru.
Nepodařilo se mi usmát se míň, když na mě mával a ukazoval, že vedle něj je volno.
Vy jste tady minule nebyla, řekne, když se usadím.
Byla. Byla jsem na všech konzultacích.
A jó, seděla jste támhle … To víte, mám přehled, kde je hezká ženská. -  Nechcete napít? Nabízí mi cosi v půllitrové plastové lahvičce (minule mi dal oplatku).
Ne, díky, mám svoje.
A vy sem vážně jezdíte vlakem?
Vlakem a autobusem.
No, pro mě už je možná lepší jezdit do Prahy vlakem než autem. Je to rychlejší. Předkládá mi svoje zkušenosti s cestováním do naší matičky. - A pořád jste ta muzejnice? Ale nejste vykopávka.
Vyprávím mu, jak mi po jedné návštěvě u preparátora moje osmiletá dcera sdělovala, že až umřu, nechá mě taky vypreparovat.
Co říkáte na Notre Dame?
Nechce se mi mluvit o postupném vývoji mých pocitů a myšlenek z této události a tak jen řeknu, že jsem to sledovala jen krátce první večer a že je to škoda.
Opět se rozpovídá … o tom, proč se to stalo, o obrazu našeho svatého Víta v pařížské katedrále a o své návštěvě v ní.
(A v tu chvíli do mě šťouch smutek z jednoho zahozeného snu. Život se hold nemá odkládat.)
Kam pojedete na dovolenou?
(Další nesympatická otázka, ale pořád držím úsměv. Zeptal se s takovou samozřejmostí, jako kdyby život bez dovolených vůbec neexistoval.)
My na dovolenou nejezdíme, odpovím věcně, muž pořád pracuje.
Vy musíte mít peněz, řekne a než se nadechnu k odpovědi, vypadne z něj: Nechcete se stát mou milenkou? (Najednou si všimnu, že v té učebně mluví docela dost nahlas.) Vy budete bohatá milenka, budete si mě vydržovat …
Já bych byla chudá milenka, směju se, my teď máme velký dluh.
Já jsem skromnej, hájí se, mně stačí jen čistá košile a čokoláda.

*****
Vyprávěla jsem zcela upřímně příběh ze školní lavice ve zkrácené formě svému (stále žárlivému a podezíravému) muži.
Smál se a řek´, že příště pojede do školy se mnou a posadí se za mně a mého spolužáka se svou oldshatterhandskou pěstí.

*****
A dnes (30. 4.) jsem si uvědomila, že jsem mu (spolužákovi) vlastně na jeho otázku neodpověděla.