Nejvyšší uspokojení muže

Jestliže chápeme sexualitu jako svého druhu potěšení, jež si žena a muž vzájemně poskytují, potom přirozeně hledáme reciprocitu a myslíme si, že je správné, abychom spravedlivě dávali přinejmenším tolik, kolik sami dostáváme.

Tato symetrie však ve vztahu ženy a muže neplatí. Z hlediska vnitřních sil je vztah ženy a muže asymetrický. Muž má více čchi (jang), žena má více krve (jin). Muž vyzařuje více energie, a žena tuto mužskou energii vstřebává.

Muž je aktivnější, vynakládá více síly, ale žena jej k aktivitě podněcuje svojí pouhou přítomností. Za normálních okolností smyslová pozornost proudí silněji od muže k ženě. Žena také hůře snáší, když si jí muž nevšímá.

Pozornost lze chápat jako soustředěný proud čchi, jejž muž vysílá a žena vstřebává. Jeden z pozoruhodných Buddhových výroků říká: „Muži, buďte ve svých myšlenkách neustále s ženami.“

Podobně je tomu v intimním životě. Víme, že přivést muže k vyvrcholení je pro ženu snadné. Prostitutky by mohly poučit, jak lze mužům co nejrychleji otevřít ventil a jejich životodárnou sexuální energii vypustit, aniž by se s nimi musely dlouho zdržovat.

Naproti tomu přivést ženu k orgasmickému finále může být nesnadné, někdy téměř nemožné.

Tato disproporce v dosahování ženského a mužského orgasmu má své biologické opodstatnění v prapůvodním sexuálním chování, jež dnes pozorujeme např. u šimpanzů či dalších živočichů.

Krátké vysvětlení: Samice se v době říje páří se všemi samci, od nichž doslova sbírají sperma. Selekce nejkvalitnější spermie probíhá ve vagině. (Catherine Blackledgeová - Vagina; Robin Baker - Válka spermií.) Tento systém efektivně zajišťuje nejvyšší kvalitu genomu.

Lidé s ústupem pohanství a nástupem katolictví od zmíněného systému upustili. Zavedli párové vztahy, jejichž zásadní nevýhodou je fakt, že každý muž, byť defektní a biologicky méněcenný, se může reprodukovat.

Následná snížená kvalita lidského genomu je nabíledni. Člověk jako živočich má v svém genomu nejvíce chyb a poškození ze všech ostatních živočichů.

Aby žena neztrácela sexuální apetit a byla ochotná se pářit (za to slovo se omlouvám, ale jsme teď v oblasti biologie) se všemi mužskými samci, nesmí být příliš rychle orgasmicky aktivní.

Proto její sexuální potřeba je mocnější a dlouhodobější než potřeba jednoho muže, což si většina mužských rychlomilovníků odmítá připustit.

Také promiskuita je vzhledem k výše uvedeným skutečnostem podstatně bližší ženské přirozenosti, nikoliv mužské, byť sexuologické brožurky uvádějí opak.

A teď se vrátíme k staroindickému tantrickému textu Guhjasamádža-Tantra, jehož vznik bývá datován do r. 350 n. l. Myšlenka zní: „Nejvyšším uspokojením muže je uspokojení ženy.“

Moderní vědecké bádání prokázalo, že při pohlavním aktu průměrný muž dospěje k orgasmu za čtyři minuty, kdežto průměrná žena až za dvanáct minut.

Žel vědecké bádání už nedokázalo učinit přirozený logický závěr, že průměrná žena potřebuje k jednomu uspokojivému milostnému aktu tři průměrné muže.

Proč ty rozdílnosti, to už jsme si vysvětlili. Dlužno dodat, že laické zkušenosti potvrzují ještě rozdílnější výsledky.

Tantrické světopoznání rozhodně nebylo a není upjatě monogamní. A lze předpokládat, že zmíněný poznatek, že žena k svému rozehřátí potřebuje více mužů, byl v staré Indii přirozeně naplňován.

Nejvyšší uspokojení muže, jemuž se dostalo pocty přivést ženu k vyvrcholení a vstřebat ženskou esenci, provázející ženský orgasmus, pak můžeme nahlížet z jiného úhlu. Jednoduše to štěstí nemohli mít všichni, ale jenom ten, jehož určila bohyně náhoda.

Zmíněný citát lze chápat též v obecném smyslu, nikoliv ve smyslu stroze sexuálním. Mužské nejvyšší uspokojení je potom probuzeno celkovou spokojeností, radostí, štěstím, zdravím, veselostí a klidnou myslí ženy.

A to je také biologický úkol muže, ženu chránit, pomáhat jí, zajišťovat její zdraví a bezpečí.

Nadarmo nevznikla rčení „nosil by ji na rukou“ nebo „snesl by pro ni modré z nebe“. Opačné proudění pozornosti si lze představit jen stěží. „Nosila bych ho na rukou“ nebo „snesla bych pro něj modré z nebe“ znělo by z úst ženy nezvykle.

V sexuálním spojení platí, že tělo ženy vstupuje do mysli muže, a mysl muže vstupuje do těla ženy.

Je-li v intimním spojení mysl ženy soustředěna k prožitku muže a k očekávání jeho orgasmu, jedná se o milostnou chybu, jejímž důsledkem je mimo jiné rychlé vybití a splasknutí mužovy touhy.

Vysvětlení je prosté, žena zůstává nerozehřátá, a protože tok energie směřuje vždy tam, kde je energie méně, v tomto případě od horkého penisu k chladné vagině, muž se stává nedobrovolným rychlomilovníkem.

Jistěže ženu těší, má-li vedle sebe spokojeného muže. Nicméně mužovo nejvyšší uspokojení z uspokojení ženy je v tantrickém světopoznání významnější, silnější a troufám si napsat životně důležitější nejen pro samotného muže, ale též pro jeho ženu.

Málo se snad rozpadají takové milostné vztahy, v nichž muž je vrchovatě sexuálně uspokojován a s ženou se může stýkat, kdykoliv si vzpomene? Opuštěné ženy by mohly vyprávět!