Jedna láska a sto životů 1.díl

Pravděpodobně jste měli ve svém životě, v nestřežené chvilce ty nejerotičtější a bláznivé sny jaké Vás kdy napadly. Fantazie a realita se často v našich životech nepotkávají, přesto si každá lidská bytost osvojuje svůj vlastní nárok na sexuální spravedlnost a pokud najde v realitě někoho, kdo se nacházel již před tím v její fantazii, máte velikou naději na to zažít sexuální (r)evoluci. Budeme-li věřit na reinkarnaci duše, budeme mít sto životů respektive sto pokusů a možná jen v jednom případě ze sta poznáte to, v co jste již nevěřili nebo dosud nevěříte.

V tomto příběhu nebudu přifukovat děj a ani z něj nebudu nic ubírat, budu možná vyprávět v minulém, přítomném a nejspíš i v budoucím čase. Matematika a sex nejde dohromady, jenže v takovém případě, zákonitě a nevyhnutelně, dojdete od jiných čísel, až k číslům matematickým. Každá lidská bytost má jedinečnou identitu, z části zformovanou genetikou, z části výchovou a z části i tím, co prožíváme a jaké životy žijeme. Přesto že je aktuálně na světě přes 7 miliard lidí, je to jen velmi málo s porovnáním s tím, že se na této planetě pohybovalo v minulosti již více než 100 miliard lidí.

Vracíme se myšlenkami zpět a z toho vyplývají jen dvě jediné možné věci, na které narážím. Ano správně… Ta duše, vedle které můžete proží(va)t, věci které se vám chystám vyprávět, je v tom nejlepším možném případě vedle vás, v tom horším případě o tom ještě nevíte, jak moc blízko vás se nachází. V ještě horším případě je na opačně straně zeměkoule (pozn. nerozdělujte slovo země-koule pomlčkou může z toho vzniknout trapný dvojsmysl). No a v tom nejhorším případě ta duše neexistuje a nakonec si řeknete: „OK asi to tak je, nikdo takový neexistuje. Vzdyť o tom napsali i knihu - Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše.“ . Ty zákonitosti platí a pomalu se po X letech s tím smíříte. Ženy si tak nakonec stěžují na muže a muži na ženy přesto, že v hodně případech panuje mezi nimi velké porozumění, po čase mnoho lidi hledá dokonalost v tom druhém a chce aby se třeba podobal i jemu samému. Ne nadarmo se říká, že člověk je sobec a nejvíce miluje sám sebe. Tak koho může milovat více, že? (k výše uvedené myšlence nebudeme započítávat děti, protože potomek je naše přenesené já a vždy ho budete milovat více než sebe).

Pokud mi je 60 let a více, tak bych se v takovém názoru mohl nadobro zakonzervovat. Budu však snít dál a budu si myslet, že ta duše možná již existovala v tom minulém životě, no ale asi už nepoužiji žádný roztodivný fígle jako ten záporný hrdina, z filmu Mumie se vrací, egyptský velekněz Imhotep, jenž čekal tisíce let na svou vyvolenou lásku AnchSuNamon, aby si ji pak v úplném klídku mohl vyzdvihnout z pomyslného „cloudového úložiště duší“. Škoda že duši nenahrajete na GoogleDrive nebo Dropbox, je to jedinečná a neosvojitelná entita a vy jste odsouzení k věčnému hledání.

Přestože existuje v partnerství aspekt duší, tak vedle toho v dnešní době sex tvoří z 49,99% až z 99,99% nedílnou součást průměrného partnerského života. Záměrně uvádím toto rozpětí, protože pro každého má jiný význam a pokud budeme tvrdit, že to je méně než těch 49,99%, tak si možná podvědomě lžeme sami sobě. Jak říkává pan doktor Uzel, 99% procent problémů v sexuálním partnerském životě těchto lidí, způsobuje rozdíl mezi jejich sexuální potřebou a sexuální spotřebou. Najít skutečně správný poměr mezi těmi 49,99% - 99,99% bude skutečně oříšek. Proč neuvádím ale 100%? Protože věřím že i ta sebevětší sexem posedlá alfasamice či alfasamec, bude mít stále to 0,01% duše, které může rozhodnout o tom, zda v tomto životě naleznete skutečně někoho, koho potkáte jednou za sto životů…

(VELMI PERVERZNÍ POKRAČOVÁNÍ JIŽ BRZY...)