Sto životů sto orgasmů – díl 4.
Po posledním, ale za to nečekaném objevu v sokolovně u školníka, o kterém jsem hovořil v posledním díle, jsem nabyl přesvědčení, že jsem potkal ženu naprosto výjimečných sexuálních schopností. O této ženě prý chlapi tvrdili, že je neukojitelná a dokonce se jí ani nikdy nestalo, že by ji kdo uspokojil tak, že by už nemohla. No když jsem slyšel poprvé tuto větu, tak jsem si následovně musel ze srandy přejet celým položeným ukazovákem pod nosem přes svůj neviditelný knír…
ZBYTEČNÁ ODBOČKA, KTEROU NEMUSÍTE ČÍST… mimochodem fousy nenosím, protože by mě strašně sral ten fakt, že kdybych náhodou jedl vajíčkový chlebíček před akcí ve stylu potřebuju vylízat (tuto větu uslyšíte možná někde v Brně v MHD a pokud natrefí babáč na nějakého ogara, tak se může dočkat odpovědi „Drž hubu, taky chci vykóřit a neřvu to z tadyma na celó šalinó!“), tak bych mohl klidně slyšet: „To jsi takovej hegeš, nebo máš doopravdy pod nosem z mrdky knír?“ Sice jsem vajíčkový chlebíčky před sexem nikdy nejedl, ale držím se pevně svých zásad. A co se týká toho cestování, tak se také držím známého přísloví, že je lepší sledovat porno v HD, než-li v MHD :)
… KONEC ZBYTEČNĚ DLOUHÉ ODBOČKY
Toto měla být opravdu nepřekonatelná a skutečná výzva, které by se chlapi mohli vnitřně obávat a zároveň by byl v nich vyvolán krutý rozpor… Na tuto ženu nemám. Neutáhnu ji. Hloupý rozpor nad vlastním egem, právě proto že by mohli být zoztuzení tím, jak moc se nakonec přecenili, což by nakonec mohl dopadnout i stylem, o kterém hraje kapela Horkýže Slíže… „A já sprostá som si kvoli tebe oholila nohy a tie ďalšie veci.“
No a nastal den D a my jsme se sešli. Pro tento přenáročný úkol bylo zapotřebí maximálního pohodlí. Ostýchavě jsem se zeptal zda má nějaké ručníky. „Nemáš jich prosím Tě radši víc?“ Na chvíli možná zapřemýšlela jestli se nepřeceňuji, ale já už věděl od minule, že jsem našel to tlačítko, které (ne)způsobilo havárii v Černobylu, ale nad rozdíl od soudruhů jsem byl připravený na to, co se stane, i když rozsah toho co následovalo byl daleko větší, než jsem si dokázal původně představit. Mokrý orgasmus se mnou již zažila, ale vzhledem k tomu, že jsem neměl před tím přesně na milimetr lokalizovaný bod G (viz. druhý díl), nešlo to tak po másle, jako u školníka. Na okamžik jsem zachytil malý stín pochybností z její strany, že se odvážím drze k něčemu, co spíš připomíná sysifovskou práci, ale ještě před tím bylo zapotřebí připravit postel. Na obyčejném povlečení byli vyskládány dvě tlusté deky, dále pak 2 froté osušky a na nich ještě další 3 ručníky. Tak teď snad bude klidná, že ji nezničím postel, i když se tvářila tak trochu ve stylu, že si už z ní dělám prdel a že šaškuji. Možná tomu uvěřila a možná ji to pobavilo a řekla si v duchu, tak se koukej předvést ty chvastoune.
Ležela tam přede mnou úplně nahá. Nejdříve jsem si musel pohrát s jejími obřími ňadry, to je základ celé hry, který mě vždy nabudí. Pro mě je to odměna naruby, už to že mohu hladit takto krásná a gigantická prsa (75L). Začal jsem ji honit fefrmušli a hlasitě se zasmál. Ona se s podivem na mě ohlédla a rozpačitě se dotázala s pousmáním „Co je?“. Zase jsem se pousmál. S obavou se mě znovu zeptala. „No víš… ten školník minule… já jsem asi fakt díky němu přišel na to, jak na tebe kočko.“ „Asi mu za odměnu donesu svojí svačinu.“… skutečně to honění šlo úplně samo, protože už jsem rejdil v její kundičce prostředníkem a prsteníčkem a nečekaně rychle přišel první jemně vlhký výstřik… znovu jsem se zasmál nahlas… teď se pousmála i ona… musel jsem si dávat pozor, abych se nesmál přesně jako Luděk Sobota. Po delších chvíli, jsem už pomalu začal prskat smíchy a ona zase na mě s dotazem „No, co je?“ … „Ou ou“ … výstřik… zase jsem se smál a zase po krátké chvilce krásně stříkala.
Po prvních cca 20-25 orgasmech, už jsem začal chápat jak tohle dokonalé tělo, v naprosté harmonii s mými fantaziemi funguje dohromady a rozhodl jsem se udělat přestávku, která nebyla žádnou přestávkou, ale ulevil jsem své anče dlanče a začal jsem jí píchat na koníčka takovým způsobem, že jsem zkusil experimentálně zařadit rychlost ALA šukací stroj s volbou na MAX SPEED. První její výstřik, kdy jsem ho vyndal, zněl jak vyšplouchnutí vody do dřezu. Nenechal jsem ji ani vychutnat si naplno ten orgasmus a navázal jsem naprosto stejnou maximální rychlostí a po 20 vteřinách přišel další výstřik a do třetice všeho dobrého jsem zopakoval stejný výkon. Oddalovat vlastní orgasmus, je u takto dokonalé a nejměkčí kundičky, jakou jsem kdy poznal, neskutečně náročný úkol. Takže nakonec jsem vyndal svýho Karla, který jí zkropil celá záda lepkavou šťávou až k vlasům. Takže i když jsem byl dole pod ní, tak mě její tělo a její vlasy zachránili, jako deštník pana Taua před tím, abych sám sebe nepostříkal. Během minutky měla tři šukací orgasmy a tímto jsem považoval přestávku za ukončenou a nyní jsme zase pokračovali v té milostné hře, která se velmi podobala hokejovému zápasu, tentokrát již třetí třetinou, ovšem s tím, že nečekala, že se bude prodlužovat a že to prodloužení se nehraje ani na 5 minut, ani na 10, ani na 20 minut, ale že se hraje do té doby, než někdo porazí branku, takže vlastně do totálního vyčerpání. Mimochodem porušením pravidel není, pokud vagina naplněná vzduchem sama od sebe vydává zvuk připomínající zakázané uvolnění… to se pak jen hra přesune do jejího obranného pásma a ona musí poctivě vykouřit hůl mého čaroděje dobroděje.
Do třetí třetiny jsem nasadil skvělou taktiku, podložil jsem ji svým pravým kolenem zadek a zase vsunul dva prstíky levé ruky do její kundičky, s tím že jsem si dovolil cucat její levé ňadro a ještě pravou rukou jsem jí hnětl její klitoris. To byl zámek jak při přesilovce 5 na 3! Mezi tím co třetí a čtvrtý prst levé ruky hnětl houbovitou a značně naběhlou část sliznice uvnitř horní části její vaginy, tedy směrem vzhůru, zbývající prst, tedy malíček stejné ruky, jsem s lačnou urputností cpal zároveň i do její, již totálně provlhlé čokochaloupky. Tohle už byla varianta takzvané totální přesilovky 6 na 3 bez brankáře, a tam už nejde o ty vlastní orgasmy. Při takové přesilovce prostě padá jeden gól za druhým.
Ukazovák a prostředník pravé ruky mezi tím vyťukával morseovku. Vše jelo v pekelné rychlosti a pomalu se z toho stala matematická úloha. Mezi tím co přicházela k četným orgasmům, jsem se přistihl, že přemýšlím nad tím, kolik jich již je. A aby mi to šlo lépe, začal jsem je počítat cca po pěti. Vždy to byla taková série. Kdybych to měl počítat po jednom, tak by mě to už začalo pěkně štvát, že neznám přesný počet, a začal bych dělat samotnou činnost velmi špatně. Takže po chvíli jsem vychytal algoritmus toho jak to počítat. Počítal jsem je jak hospodský na neviditelným pivním lístku, který přeškrtne vždy pět čárek. No jo jenže já jsem se již začal ztrácet i v počtech těch sérií. Byl jsem si nicméně jistý že jsme někde okolo 70-80 orgasmů. Začala mě pomalu prosit ať přestanu. Já se začal zlověstně a zlomyslně smát až jsem se skoro dusil smíchem. „To není fér!“ prohlásila. Chvíli mě prosila, ale pak se ptala, co to s ní dělám. Všechny tři ručníky a froté osušky byli skrz na skrz provlhlé. To jsem cítil na své noze zespoda, která ale byla mokrá i z vrchu, takže mi po ní už začala klouzat jak mýdlo i má vlhká bohyně. Vynuceně na malou chvíli došlo k přerušení hry a na nohu jsem si musel dát ručník a jelo se dál do prodloužení. Teď už nešlo vůbec o mě. Říkal jsem si v duchu. “Ještě 4 série a jsme cca na stovce.“ „Kecáš“ odvětila. Možná jo říkal jsem si v duchu a byl jsem v duchu na ní naštvaný, že mi nevěří. Takže jsem pro jistotu přidal tři nebo čtyři série navíc. Přibližně ve třetí sérii, přestala stříkat. Začal jsem se znovu nahlas chechtat „Nějak jsi mi vyschla“ „Tohle se mi ještě nestalo…“ opět jsem se nahlas začal smát… „Se mnou se ti ještě stane hodně věcí. Tohle je teprve začátek.“ Přibližně mezi čtvrtou a pátou sérií, už jsem věděl, že jsme byli bezpečně přes tu stovku, takže jsem ji to sdělil s podivnou naléhavostí, jakou snad disponují jen moderátoři televizních zpráv. Ona děsivě vykřikla „Ne to není možný“. „Ale je.“ A už jsem s úsměvem dokončoval její poslední orgasmus, který byl pochopitelně "na suchu"… „No ty už tedy nestříkáš…“ po této větě jsem dal z pod jejího zadečku pryč svojí pravou nohu a ona ucítila totální vlhkost všech 5 ručníků, které byly pod ní. Náhle se zhrozila. Odhodila všech 5 ručníků na zem. Já se zvedl z postele a ona začala kontrolovat vlhkost těch dvou ultranepropustných tlustých dek (jedna byla s pejskama a já jí furt jak blbec říkal “deka s kočičkama“), takže si mezi tím ani nevšimla, jak se s chichotem motám a jak jsem právě kopl do nevzhledné hromady oněch pěti odhozených ručníků. Náhle jsem vykřikl „Au!“ „Co děláš prosím tě?“ zeptala se. Vysypal jsem ze sebe tuto větu „Ale teď jsem si málem ukopl nohu o ty ručníky. Jsou totálně nacucaný.“ A ještě jsem se pochichtával, zatím co se ona na mě vyčítavým pohledem podívala a řekla: „Obě ty deky, jsou taky skrz na skrz mokré.“. Začínala být trochu rozhořčená. Já dusil s vážností v sobě smích, takže mé rty ani nebyly vidět a ona odhodila i ty deky. Povlečení, které bylo úplně vespod, bylo taky mokré. Teď už jsem cítil její zoufalý pohled a modlil jsem se, aby neměla mokrou postel. No nakonec tam byla “Iba taká malá bodka“ vlhká. „Uf.“ oddychla si nahlas. „Máš štěstí.“ řekla mi s úsměvem a já jen významně v radosti pozdvihnul své obočí. Oba jsme si pak lehli vedle sebe a po několika vteřinách vyhrkla „Co je zase tohle to!“. Na bílé zdi vpravo vedle nás byl stříkanec. Jelikož je ta postel v rohu, já se podíval za čelo postele a ukázal jí prstem za nás na druhou zeď, takže musela nahnout hlavu, tak aby se také podívala. Už se začala pomalu taky smát se slovy „Ne! Kdo to tady bude malovat.“, protože i za našimi hlavami bylo vše označkováno. Už mi skoro brečela na rameni, když ji říkám „No a teď se podíváme na strop“… „To si děláš prdel!“ „Ne. Neboj nic tam není.“ Už jsem se fakt smál hodně nahlas. „To máš štěstí.“. Budeš mít brigádu a budeš malovat. „No jo no tak strop jsme nepostříkali. Ještě to není ono. Něco si necháme na příště.“
Nebyl jsem však sám se sebou spokojený. Neslyšel jsem totiž z jejích úst, že už nemůže. To mě fakt hodně naštvalo. Opravdu fakt. Na příště jsme s určitou podobností absolvovali podobné milostné radovánky. Tentokrát jsem se extrémně moc soustředil na to, abych vyvinul i dostatečný tlak na klitoris a také zevnitř vaginy zároveň. Intenzita výstřiků byla ještě x-násobně větší, ale tentokrát se stalo něco nečekaného. Někde okolo 50 orgasmů přestala být mokrá a po dalších 10-15 orgasmech, ji začalo mírně bolet bříško, takže bylo nutné veškerou činnost přerušit. V následujících chvílích jsme si oba všimli, jak jí celý její podbřišek pulzuje. „Asi už nemůžu prohlásila.“. „Haha! Takže jsem to dokázal!?“ nedůvěřivě jsem se zeptal. Bezmocně přikývla. Zase jsem si přejel prstem pod nosem. Tohle gesto se mi líbí víc než, když si jako vzájemný výraz uznání kulturisti drží špičku brady a při tom uznale kývou hlavami. V tu chvíli jsem se cítil jako ten ruskej týpek z klipu „Faradenza La Bokka De La kokka“. No jenže samotná bolest bříška neustupovala. Tak jsme se rozhodli potlačit tuto bolest dalším orgasmem, kterého bylo ale velmi náročné dosáhnout. Nakonec jsme ho, ale přeci po nezvykle a o mnoho delší době dosáhli. Bříško ji však bolelo dál. Začalo mi být líto, že jsem ji tak „rozbil“, ale naštěstí druhý den již tyto podivné stahy zmizely. Moc jsem se ji omlouval „Tohle jsem fakt udělat nechtěl.“ s vážnou obavou, aby kvůli mně nezačala být frigidní.
Zasloužil bych si za to vše pořádně na zadek. A skutečně holčička si na mě vymyslela dokonale krásnou pomstu. Na příště jsem předstíral, že jsem ortodoxně-frigidní moula, co chce spát. Mezi tím si vedle mě začala drandit kačenku, což mě vybudilo z polospánku a začal jsem rozjíždět pozvolna opět onen známý dobře popsaný galakoncert, který měl však nečekaný závěr. Jelikož jsem byl v tričku, její odplata byla dokonale vlhká. Ve chvíli, kdy jsem ji opakovaně přiváděl k orgasmům, vždy natáhla svými prsty svoji číču tak šikovně, že její otvůrek chrlil všechnu tu blahodárnou tekutinu takovou intenzitou a v takovém množství, jako požární hydrant, a to přímo na mě, takže mi během několika minut celé tričko provlhlo takovým způsobem, že jsem ho po chvíli ze sebe sundal (trochu až stylem nasraného bitkaře před rvačkou), a aniž bych to předpokládal, že se něco takového stane, zkusil jsem ho vyždímat, pročež množství vody které vyšplouchlo na podlahu, vydalo přesně ten zvuk, jako když si vyždímáte plavky před šatnou, při odchodu ze sprch, v rámci celodenního pobytu v krytém plaveckém bazénu. Tentokrát jsem byl trošičku na ní naštvaný, ale vzápětí jsem si uvědomil, že je tak krásně zvrhlá, že jí vlastně vše odpouštím a říkám ji „Kdyby jsi nemířila na mě, tak jsi postříkala dneska ten strop.“. Řeknu vám lidi, já byl jsem tak provlhlý, že jsem i trochu nastydl a následovně mne několik dní bolely šíleně záda a kňoural jsem jak starý mrzák. „To mám za to, že jsem byl zlomyslný a že jsem se ti smál.“… ona se jen ušklíbla a opět vyběhl její ďolíček v levém koutku tváře. Ale to už se začal v mé hlavě rodit pekelně zvrhlý plán… jen počkej příště … :)
(JAK TO BYLO DÁLE, SE DOČTETE V PŘÍŠTÍM DÍLE… A TEN BUDE DOKONCE JEŠTĚ POHÁDKOVĚJŠÍ NEŽ TENTO… FAKT NEKECÁM)
Předchozí díly
DÍL 3: https://www.amateri.com/cs/blog/57261/jedna-laska-a-sto-zivotu-3-dil
DÍL 2: https://www.amateri.com/cs/blog/57001/jedna-laska-a-sto-zivotu-2-dil
DÍL 1: https://www.amateri.com/cs/blog/56998/jedna-laska-a-sto-zivotu-1-dil