Dávej pozor, co si přeješ

Mohlo by se ti to splnit.
Já se fakt musím smát. Hodně věcí si přivolávám sama.
Loni o Vánocích jsem si v duchu řekla, že letos budu hodně fotit a cestovat. Focení je jasný ale kam bych cestovala, mě v tu dobu fakt nenapadlo. Za pár dnů se věci seběhly tak rychle , že jsem jen lapala po dechu. Cesty mimo Brno skoro třikrát týdně. Sice za mámou do nemocnice na vysočině. ale pak mi docvaklo, jak strašně jsem si přála cestovat. Až na nějaké maličkosti, které souvisejí s mým problém, to nemělo chybu.

A dlouho budu na ty cesty ve sněhu a desetistupňovém mrazu schoulená v kapuci za dveřmi v místních potravinách nebo v kostele vzpomínat. Trošku mi to připomíná zážitky s mojí nej kamarádkou z výšky. To bylo taky pořád něco.

Jsem typ, který se nebojí kromě anafylaktického šoku už asi ničeho.natož si vyjet někam sama. Nikdy nečekejte na to, až si na vás někdo milostivě udělá čas a běžte do toho sami. To byste se načekali. Já to dělám taky tak a většinou to dopadne tak že si někoho k sobě ještě přitáhnu. Někdy dokonce nejen jednoho. :-) Ze Šelepky jsem pravidelně odcházela s příjemným mazlivým mladým doprovodem.

Ne, tento článek nesmí být negativní. I když si někdy připadám jako striga. V práci jsem za to, že mám priority trošku jinde dostala důtku. Za to, že jezdím za nemocnou mámou.

Bylo mi to tehdy moc líto a tak jsem ve vzteku řekla, že počkejte, taky brzy budete řešit něco s tatínkem, a vzpomenete si na mě.Však počkejte!

Vyslala jsem ta slova opravdu s velikou nenávistí. Kdo mě zná blíž, ví že moje síla hlasu při nespokojenosti hlavně v domácích podmínkách stojí opravdu zato.

Až jsem se sama styděla a omlouvala se. Ale muselo to ven. Tři hodiny spánku denně z té hrůzy a strachu o mámu na jipce a do toho nesmyslná důtka. Jako bych snad byla ve firmě nějaký nováček ve zkušebce, co potřebuje pohlavek. Po šestnácti letech poctivé práce obchodnice fakt trapný a ubohý.Jakoby se tím všechno to, co bylo předtím smazalo.

A závěr. Moje věštecká slova se bohužel naplnila během dvou měsíců zemřel šéfovi tatínek na rakovinu v posledním stadiu. Měl zasažena střeva játra a slezinu. Jasně nemohla jsem za to, ale jak jsem to sakra mohla dopředu vědět?!