Už tě slyším : Já ji asi zabiju :-))
Kdo nežárlí, nemiluje, říká se.
Jako všeho moc škodí. Žárlím odjakživa. Je to moje slabá stránka. Ta nejslabší. Říká se, že žárlivost je nedostatek sebevědomí. Taková blbost :-))
Už jste někdy viděli NESEBEVĚDOMOU pětadvacetiletou holku, která stojí a baví padesát lidí kolem sebe kolečko padesáti posluchačů-zaměstnanců.Vedle stojí šéf, sám. Toho neposlouchá nikdo.
Samozřejmě, jak to asi mohlo dopadnout, než ztrátou fleku, když oblíbenost šéfa byla menší než jeho zaměstnance. Navíc podle něho tupé pokladní./Ne fakt to nebylo v terapeutické skupině-stalo se-Hypernova 1997 jen si hezky počítejte /
Už moje babička říkávala, ta holka se holt neumí ovládat. To mi bylo sedm a já strašně řvala pokaždé, když jsem nedostala to co chci. Jedno, co to bylo, náramek , šaty, panenka, jsem holt umíněná. A je pravda, že většinou jsem to fakt dostala. Dříve či později.
Ale člověk není věc. Člověk je svobodomyslná bytost a ne věc, kterou si můžu koupit a která mi nepatří,a to ani po svatbě nějakým ubohým papírem, jak si hodně žen myslí, jak mají ruku v rukávě . NEMAJÍ.
Muž , přítel, milenec či manžel má být pro ženu rovnocenným partnerem, takovým parťákem do nepohody, neměl by být omezován časem, měl by mít své přítele i koníčky.
Tak hlavně že to vím, že ?
Asi před deseti lety to odskákal chudák jeden, pardon dva mí bejvalí. Co ti si se mnou užili. Psaní jejich nastávajícím přítelkyním, opravdu platí že žena nežárlí na ty co byly předtím ale na ty, co přijdou potom. po nich. Jenže tam byl 10 letý věkový rozdíl- to se pochopit dá. Ale žárlit na vrstevníka?
Já? Profláklá tady odjakživa zájmem o zajíčky s věkovým rozdílem až 15 let ?
Hoďte kamenem,. kdo nežárlíte.
Ale zase v určité mezi žárlení je to hezký, ne ?:-)