Srdcem a duší vlka

Někdy je mi smutno,po pohlazení...po doteku dlaní touhy...
Někdy jsou noci, bez umazlení tak strašně studený a dlouhý....

A můžeš to psát a křičet do světa..
A můžeš u toho i brečet..
Když chybí ti ,co v tvé duši rozkvétá...
Nemůžeš výt..jenom skučet..

A tak čekáš,až přijde..
Až o tebe někdo zakopne si..
Hlavu mu položiš do dlaní..
To vílám pak v lesích vlajou vlasy..
A vlky budí svítání...