Nudismus

Miluju nahotu. Možná to někomu přijde divný. Ale já to prostě miluju: uprostřed přírody se svlíknout a chodit nahej po lesích. Jen tak, pro radost, nechat vítr ovívat úplně všechno, cítit jeho dech na každém kousku kůže. Miluju ten přirozenej pocit. Miluju, když je na pěšině hustší porost a větve oznamují svoji přítomnost. Miluju skočit do rybníka nebo do jezírka jen tak, bez plavek, a pak schnout na lavičce v turistickým přístřešku.

A jo, i mě to vzrušuje, dílem je to prostě něco neobvyklýho, a dílem člověk cítí strach a napětí: kouká se někdo? Nebo potkám někoho, koho to popudí, zhnusí nebo pohorší, a třeba zavolá policajty? Jo, a na pár místech naší krásný země někdy leželo moje semeno.

Ale nehledám sex, stejně jako ho nehledám na nudapláži, ve sprše v bazénu nebo v sauně. Vzrušení, to jo. Jemná erotika, ta k nahým tělům patří chtě nechtě. Ale tam to za mě končí. A vlastně ani při chození po lese nehledám kontakt s jinýma lidma, nedělám to kvůli exhibování, i když je to tak, že mně osobně je fuk, kdo mě uvidí nahýho.

Možná jsem divnej, to mi ostatně říká kdekdo. Ale to asi lepší prostě nebude.