Abstinence - 1. část

Člověk musí v životě k některým věcem dospět, stejně jako já dospěl v poslední době k přesvědčení, že masturbace se stala až příliš podstatnou složkou mého života. Je mi 24 a honím dvakrát, někdy třikrát denně. Někdy to už ani nepotřebuju a dělám to jenom proto, že mě to baví. Naštěstí jsem se ještě nedostal do fáze, kdy bych musel sledovat čím dál větší prasárny, abych se vzrušil. Pohled na nahé ženské tělo mě ještě dokáže uspokojit, nicméně už delší dobu pozoruju, že k tomu, aby mi stoupnul potřebuju "mechanickou pomoc" rukou. Zkrátka už to není taková ta samoobsluha jednou za čas, protože je člověk zrovna sám.

Poprvé jsem si to dělal ve 12 a byl to dost příjemný pocit, postupem času se z toho stala rutina. Navíc mám problém, že jsem erotoman, ale stydlivej, což je asi nejhorší kombinace, takže s holkama to byla vždycky obtíž a sexu jsem si moc neužil. O to víc jsem si to dělal. Na druhou stranu, když mám nějakou činnost, nemám problém vydržet. Nedávno jsem zvládnul deset dní, zkrátka byl jsem na dovolené, kde nebyl čas a prostor a nějak jsem na to i zapomněl. Ovšem po příjezdu domů jsem to potřeboval prakticky ihned. A tak jsem si řekl, že si vyzkouším, jak jsem na tom. Jestli jsem skutečně závislák a nebo vydržím s vůlí i když nebudu mít co dělat. Pro začátek jsem si stanovil limit třech dní. Včera večer v deset (čtvrtek) jsem si to udělal naposled a pokusím se to vydržet až do neděle deseti večer. No a co může člověk dělat, pokud něco dělat nemůže? Může o tom psát.

První dojmy jsou takový, že tím, jak se na to člověk snaží nemyslet a nedělat to, na to myslí a má chuť to dělat ještě daleko víc než normálně. U mě je problém v tom, že ráno jsem asi nejnadrženější (ostatně, kterej chlap není). Tělo se probouzí, takže se všechno protahuje a všechno se prokrvuje, což je kámen úrazu :D. Navíc má člověk, snad mu to mozek dělá naschvál, myšlenky typu: Jo, tak teď si ještě vyho....jo moment, já vlastně nemůžu. Ale tři dny nejsou dlouhá doba, takže snad to půjde.

Kdyby se chtěl někdo přidat, budu potěšen.