Předně bych chtěl poděkovat všem, kteří příspěli komentářem k minulému blogu. Jsem rád, že si to někdo přečetl a přidal svůj názor.
Právě začínám druhý den. No, abych pravdu řekl, je to celkem utrpení. Včera totiž bylo celej den co dělat, ale tak nějak jsem se nemohl ubránit dojmu, že jsem takovej nějakej plnější, ale to bych spíš tipoval na fakt, že to mám v hlavě a tak si to jenom sugeruju. Ale skoro jsem si na to ani nevzpomněl. Zásadní problém, ale nastal večer. Tedy, on to večer problém nebyl, spíš zábava a velmi dobrá, ale pro dnešek to má neblahé následky. Kámoš měl včera narozeniny a tak jsme byli na takové menší oslavičce. Pánové asi chápou kam tím mířím. Prostě dneska se dostavila kocovina a s ní i ona pověstná extrémní nadrženost. Zkrátka a dobře, ojel bych i kliku u dveří (s prominutím). Navíc na dnešek nemám žádnej program, což znamená spoustu volnýho času a spousta příležitostí jak "zhřešit". Takže nápor na vůli jako prase :D