Letos jsem jela do Itálie pod stan. Pod stanem a vlastně i v kempu jsem byla naposledy tak 12 let zpátky a to si mnoho nepamatuji. Takže taťka koupil nový stan pro 5 lidí a vyrazili jsme – já, rodiče a ségra. Normálně jsme rozdělali stan a když pominu pohodlí, tak pohoda. Kemp pěkný, čisté sociálky a pěkný písečný přístup do vody s „hotelovou“ pláží. Byli jsme tam 14 dní. No a nastal choulostivý problém, který mě nenapadl, že budu muset řešit. Zásuvky. Na tom by až tak choulostivého nic nebylo a i když nabíjení mobilů bylo nepohodlné, zásuvky byly, ale nebyly v koupelně. Mám totiž elektrické holítko na nohy a podpaží a i tam. No a doma mě nenapadlo, jak je to nepraktické. To že nebude zásuvka přímo ve sprše je logické a nepřekvapilo. Ale až tady mi došlo, že holit si nohy někde u umyvadel asi není vhodné. A stejně to nešlo, zásuvky nebyly ani u umyvadel., ani nikde na záchodě. A po 14 dnech nemůžu vyjít v plavkách bez oholených nohou. Zásuvky nebyly nikde, kde byla aspoň špetka soukromí. A i když na tom teoreticky nic pohoršujícího není, jezdit si holítkem po nohách uprostřed loučky mezi stany, kde posedávají puberťáci s mobilem v elektrice mi nebylo při chuti. Taťka objevil zásuvky u pánských umyvadel v umývárně, evidentně právě na holení. Ale ze slušnosti i z pudu sebezáchovy jsem se v pánských sprchách holit nechtěla. A už vůbec ne třísla a okraje bikin. Zbytek bych klidně nechala těch 14 dnů.
No nakonec jsem si v místní drogerce koupila jednorázovou žiletku a ve sprše to s ní zvládla, ale ten pocit, že v 21. století nenajdu zásuvku…