Řemenem

Vykračovala si svižným krokem po chodníku lázeňského městečka, látka letních šatiček se ve stejně svižném rytmu pohupovala po její prdelce, pro kolemjedoucí řidiče v horkém dni takový běžný úkaz, zpestření čekání v koloně...jeden by i přehlédl, že tlačí kočár, vedle poskakuje druhé dítko a na řemeni vede psíka. Bez těch kulis by se s tou prdelkou v šatičkách dalo dělat ledacos...
S poskakujícím dítkem vedla diskuzi, kde nikdo není vítězem...mimochodem, všimli jste si někdy, jak umíte být protivní, než se Vám narodil malý klon kopírující Vaše grimasy a argumentující se stejnou šikovností jako Vy sami? No nic, kdo měl kliku a kolona se nehýbala, byl svědkem i pokračování...
Diskuze přitvrzovala, prudké zabrždění kočáru a kdo měl kvůli absenci klimatizace otevřené okénko, mohl slyšet i ostré "řekla jsem ti, že u nohy půjdeš, jezdí tu auta" a ještě ostřejší švihnutí koženým řemenem o nohu...
Prohnula se v bedrech, jak si neurony přes synapse vesele předaly vzruch a ve zlomku vteřiny zaklonila hlavu, když vzruch dorazil až do mozku, do té části, kde sídlí všechny "kurwy", "piči", všechny možný "doprdeleverze"...to, co se jí chtělo drát z úst, bylo přehlušeno mateřskou částí mozku "mlč, je tu dítě" a tak se jí z úst vydralo jen zoufalé, bolestivé zavytí...
Pes i dítě nechápavě vzhlédli vzhůru a na lýtku už nezastavitelně růžověl otisk řemene...
No a ten otisk nechce zmizet...takže jdu pro radu ke zkušenějším - čím ošetřovat podobné "nehody", když to i 2týdny poté je vidět? Nejsem masochistka a netoužím se vystavovat v létě zmalovaná jak velikonoční vejce...