Vyklusávám....

Po posledních zážitcích jsem furt ještě jak připitomělá. Sebehaním se každý večer jak kdyby to mělo být naposledy. Erupce na slunci a poslední mnou viděná , držená a vražená erekce až po kořen mě k tomu denně nutí. Vůbec nechápu kde se to bere. Takových mou kundou už prošlo několik a přesto byl tenhle úplně něčím jiným.

Jak se to stalo sama ani nevím. Vždycky , v nestřeženém okamžiku, mě někdo zcela nepřipravenou dostane. Že já vůbec vytahuju paty z baráku. Pak mám jen z toho všeho hlavu v pejru a kundu urousanou k nepoznání. Za mlada to šlo jak na běžcím pásu, nebyl čas řešit kod je kdo. A ani jsem to řešit nechtěla. Pravděpodobně stárnu a začínám se utápět v sebelítosti nad vynikajícím mrdem , protoře je mi jasný že jich už bude jen ubývat.

Jen pár hlášek , které když pronese ten správný hlas, vyvolavají chvění v mé KTD
- pivo je na záchrané brzdě
- tak velký prsa jsem ještě neviděl
- prosím Tě, polož se......
- to vůbec nevadí
- tak křič!
- to je neuvěřitelný morko
- Ty jsi neuvěřitelná