Co kdyby :-)

Při zpáteční cestě domů většinou koukám z okýnka tramvaje zabraná do svých myšlenek. Z přemýšlení mě vyruší mlaskavý zvuk. Sedím hned za točnou / rozuměj, v půlce šaliny je taková tyčka na držení tak hned za ní, a na té točně stojí dvojice jako hoodně se do sebe zakousli.

Zdá se mi to nebo ne? Mladík poočku směrem ke mě, přitom mu slečna otáčí hlavu ale stejně jí to není nic platné. Mám z toho srandu. Ještě dvě zastávky a vystupujeme stejnými dveřmi.

Do ruky mi přistane papírek s číslem . Robert 602...

Mám nebo nemám?-)