Jak jsem nebyla normální

Když mi bylo 14 byla jsem divoké děvče v rozpuku. Leč stále panna, techniku navození si rozkoše jsem měla v malíčku už dlouho a mužskou chloubu jsem už také dvakrát v ruce držela (což bylo maximum). Měla jsem dobrou kamarádku, Lenku, u které jsme se často scházely doma. Mamka jí zemřela v šesti letech. Když jí bylo 11 tak jejího tátu zavřeli do vězení.

Bydlela sama s dědou. Nevím kolik mu bylo, něco k šedesátce? Vždy galantní, slušný pán. Když pak měla Lenka oslavu svých patnáctin, připravil jí děda velkolepou oslavu. Dokonce ozdobil jejich baráček neumělým nápisem "Lenka 15!" Na oslavě se nás sešlo něco kolem deseti, patnácti puberťáků. Dokonce i kluci z okolí.

Děda to pojal velkolepě. Oblékl si sako, jako nápodobu livreje a celý večer obsluhoval. Všechny oslovoval "mladý pane", "madam", "slečno" a podobně. Ten večer kluci občas nenápadně podstrčili i trochu alkoholu a všichni jsme samozřejmě dělali, že by nás v životě nenapadlo si byť jen líznout.

Později se hrála muzika a jakože bude tanec. Samozřejmě, bez diskotékové tlačenice se nikomu nechtělo odhalit své taneční pohyby. Lenka si chtěla zatancovat s dědou. Ten vytrvale odmítal, ale pak zazněla kouzelná slova Lenky: "Dědo, říkal si, že mi dneska budeš plnit všechny přání, tak ti nařizuju - tancuj se mnou!" "Samozřejmě madam," odpověděl děda, sklonil hlavu srazil paty a pustil se do neobratného tance.

Tu noc, jsem nemohla dědu dostat z hlavy. Ležela jsem v posteli, košilku vyhrnutou a tak tiše jak jen to šlo, abych nevzbudila bráchu, jsem si to dělala. Myslela jsem přitom na dědu v livreji, jak mě poslouchá na slovo a udělá všechno co mu řeknu. Jak mi to musí dělat jazykem jak dlouho chci, jak mě musí hladit ve vlasech kdy chci, jak mi musí ukazovat svůj scvrklý penis, jak musí držet když ho za něj tahám...příval rozkoše se dostavil ve chvíli, kdy jsem si představila, že mu dávám facku a on nemůže vůbec nic, je mlčet a brečet...

Ten večer jsem si slíbila, že nikdy nebudu nikomu ubližovat. Protože jsem se sama sobě hnusila za takové myšlenky. Já přeci nejsem žádná ujetá sadistka! Slíbila jsem si, že si dovolím přepych tajných zlých myšlenek, ale nikdy to nikomu neprozradím.

Teprve mnohem později, jsem si přiznala, co mě vlastně k dědovi přitahovalo - extrémní věkový rozdíl a jeho podřízenost.

Na dědu jsem nikdy nezapomněla. Stále za mnou občas přichází v představách a já jsem ta malá holka, co mu ubližuje...