Lhaním nezarmoutíš

Už mne nejen tady na blogu moc lidí a názorů nepřekvapí. A spíš mne pobaví pohoršování se některých pisálků a pisálkyň nad chováním jiných. Tak třeba si s úsměvem přečtu v komentářích, jak by se tady neměly vytahovat na světlo boží soukromé až intimní záležitosti, což sedí jak prdel na hrnec od někoho, kdo tady píše sérii blogů o každé podrobnosti svého vztahu, o tom, jak spolu šukají, jiní zase tady naplákají, jak ta jejich či ten jejich vlastně není jejich, je to svině ženatá/vdaná, zašuká si, napíše k tomu i pár veršíků a pak si zase spokojeně vrátí do vlastního hnízdečka.
A nejlepší skupinou jsou hlasití odcházeči. Je to tady hnusné, všichni jste škaredí, odporní, primitivní a já už sem nikdy, ale určitě nikdy a to přísahám na svůj holý pupek, pupek mých dětí a prdelku mých pravnuků
chodit nebudu. No a za pár týdnů zase přiletí pod novým nickem, jako by se nechumelilo, protože přece tady jsou všichni pokrytci a lháři, tak proč i já ne.
Je to krásně v blogerském světě. Skoro jak v tom reálném.