Strach z "hodných blbců"

Znáte takové ty srdceryvné příběhy, jak žena (manželka, přítelkyně, milenka) muže šikanuje, vysává z peněz, podvádí, dělá si z něj sluhu, boxovací pytel, řešitele svých životních situací, které se jí nechce řešit ....

Když vám to pak takový muž vypráví, ať už jako své přítelkyni nebo jako své kamarádce, zaplaví vás obvykle pocity jako "škoda takového hodného chlapa" nebo "zasloužil by si lepší ženu". Jednou mi bylo na začátku vztahu přímo jednou jeho kamarádkou referováno "no když Honza, on má hlavně to dobré srdíčko...ale když ta XXX s ním prostě strašně zametala a chovala se k němu hrozně, trpěli jsme s ním celá parta a poslední roky jsme ji už nesnášeli..."

Mno, nepoznala jsem většího hajzla a křiváka než dotyčného Honzu. Zachoval se ke mně s arogancí, na kterou nejsem od mužů zvyklá. Ale ani mé další zkušenosti s muži, kteří dělali kdysi nějaké ženě přede mnou hadr na podlahu, nejsou vůbec dobré. Vesměs se ty zkušenosti dají shrnout slovy přezíravost, arogance, ponižování. (Tyto vztahy netrvaly dlouho, obvykle několik týdnů nebo několik málo měsíců.)

Moje zkušenosti tedy říkají, že pokud je nějaký muž schopný dělat někomu delší dobu hadr na podlahu, pak se k ženě, která mu roli hadru na podlahu nevnutí, chová jako prase.

Nevím, jestli je to tak úplně vždycky.

Ale po několika takových zkušenostech mi blikají červené varovné kontrolky, když slyším, že nějaký muž se sebou nechal dlouhodobě zacházet způsobem, nad kterým zůstává rozum stát.

A co myslíte vy?